PRAHA Evropským státům – Česko nevyjímaje – se včera zásadně přiblížila možnost snížit svoji závislost na ruském plynu. EU se v Praze na summitu o energetice dohodla na podpisu smlouvy, jejíž absence je hlavní politickou překážkou pro stavbu plynovodu Nabucco – ten má do Evropy přivézt plyn z Turkmenistánu, Uzbekistánu, Kazachstánu a dalších států Střední Asie. Dohoda má být podepsána do konce června. Dosud ji blokovalo Turecko.
„Podařilo se nám zcela jasně vysvětlit turecké straně, že buď bude normální tranzitní zemí, nebo nebude žádnou tranzitní zemí,“ řekl k výsledku velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Přes Turecko povede klíčový úsek plynovodu a ankarská vláda při vědomí tohoto faktu spojila podpis smlouvy s uspíšením svých rozhovorů o vstupu do Evropské unie. „Turecký prezident Abdullah Gül dal opět jasně najevo, že evropské členství je pro zemi velmi důležité,“ sdělil tisku šéf Evropské komise José Barroso, jeden z účastníků summitu. Turci požadovali po Bruselu start vyjednávání o energetice v rámci přístupových rozhovorů, podle Barrosa to však nebyla přímá podmínka.
Nabucco představuje hlavní díl takzvaného Jižního koridoru, souboru celkem tří plynovodů, které přivedou do EU surovinu z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu. Dle ideálního scénáře by v roce 2010 zaplnily deset procent evropské spotřeby plynu.
Premiér Mirek Topolánek, který summit řídil, na adresu Nabucca prohlásil, že politický úkol byl splněn. „Ne všechny překážky jsou ale překonány, pokud mám mluvit jako ekonom a energetik,“ dodal. Nad Nabuccem visí technické otázky, zda se do jeho trubek podaří vehnat dostatek plynu, zda konsorcium založené těžebními a tranzitními státy bude ochotné Nabucco adekvátně financovat, a konečně, zda Ázerbájdžán a další dodavatelé nedají nakonec přednost v prodeji plynu Rusku a Číně.
Geopolitika se ostatně považuje za hlavní význam summitu – fakt, že se sešly surovinami nasycený Ázerbájdžán, Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán, také Egypt a přepravní Gruzie a Turecko. „Podařilo se podepsat deklaraci v takovém rozsahu, že za ní musí následovat konkrétní projekty,“ řekl Topolánek. Zatímco Evropa má zájem o dodávky plynu a ropy, asijské státy chtějí na Západ posílat své studenty a spolupracovat v dopravě. Do Prahy přijel jako pozorovatel i náměstek ruského ministra energetiky Anatolij Janovskij. „Rusko projektu nepřeje na sto procent,“ připustil Topolánek, protože chce, aby plyn vedl přes jím kontrolované území. „Diverzifikace energetických tras do Evropy je ale naprosto nezbytná a legitimní,“ dodal.
Plynovod Nabucco * má být přibližně 3300 kilometrů dlouhý * jeho výstavba bude stát až deset miliard dolarů (asi 220 miliard Kč) * povede z oblasti střední Asie přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do rakouské přijímací stanice Baumgarten * mezi akcionáři projektu jsou: rakouská energetická společnost ÖMV, maďarský koncern MOL, rumunský Transgaz, bulharský Bulgargaz, turecký Botas a německá firma RWE * tyto firmy chtějí, aby Evropská unie poskytla na projekt garance nebo předfinancování
Grafika LN/RaVo
