Současný dokument totiž umožňuje umístit velké prodejny i do ploch určených pro bydlení, školství nebo výrobu, čehož řetězce využívají. Ekoaktivisté chtějí, aby nový plán počet stavebních míst omezil. Zastupitelům města proto navrhnou tři kroky. „Vyškrtnutí neomezené expanze nákupních center v Brně, zavedení nástroje pro kontrolu jejich výstavby a vytvoření podmínek pro vznik menších obchodů,“ shrnul Jiří Koželuh z Nesehnutí. „Nepředpokládáme, že lidi přestanou jezdit do hypermarketů, Zboží denní spotřeby jako chleba či toaletní papír by ale měli mít v docházkové vzdálenosti,“ míní další z aktivistek Hana Chalupská.
Malé obchody z ulic mizí, protože nejsou schopny odolávat konkurenci velkých nákupních center. Ve starých městských částech se doplňkový prodej udržel - například v Husovicích své zboží stále nabízejí řezníci, pekaři i prodejci ovoce a zeleniny. „V novějších čtvrtích ale tato tradice chybí,“ upozornil architekt Jiří Löw, který s ekology spolupracoval na návrhu pravidel.
Nedostatkem obchodů podle ekologů trpí polovina městských čtvrtí. Nejméně možností nakoupit si mají lidé v Útěchově, Novém Lískovci, Kohoutovicích či Ořešíně. Celkem z Brna za posledních pět let zmizelo okolo 500 prodejen. Ve vzdálenosti menší než 200 metrů od domu dnes může nakupovat jen necelá pětina Brňanů. Třetina Brňanů to má do nejbližšího obchodu dál než půl kilometru. To loni potvrdila i analýza zadaná magistrátem. Rozloha obchodů přitom v Brně každoročně roste. Na jednoho obyvatele připadá asi 1,7 metru čtverečního prodejní plochy, je ale velmi nerovnoměrně rozmístěná. Nakupování se koncentruje zejména ve velkých centrech na jihu Brna, doplnit zásoby proto stále více lidí vyráží automobilem. To škodí životnímu prostředí a zvyšuje hlučnost a prašnost. Problém je ale v tom, že nákupní centra vznikají už i za hranicemi Brna, kde je územní plán města nemůže ovlivnit.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
