„Našla se nová stopa po,Kolčakově zlatu‘?“ láme si hlavu nad dosud nejasným objevem list Izvestija. Připomíná, že carského zlata, evakuovaného za dob první světové války do Kazaně v ruském týlu, se v srpnu 1918 zmocnili bělogvardějci pod velením admirála Alexandra Kolčaka. Při ústupu před bolševiky na východ si zlato vzali sebou. „Ale u Irkutsku jej zabavili vojáci československého sboru, kteří pak část drahocenného nákladu předali bolševikům za právo evakuovat se z Ruska,“ tvrdí deník. Větší část zlatého pokladu se podle listu vrátila do státní pokladny, „ale sto osmdesát tun zmizelo a dodnes se nenašlo,“ dodává deník.
Beneš fámy vyvracel Naděje na nález „Kolčakova zlata“ přiživují Izvestija svědectvími místních obyvatel, podle nichž na dně Bajkalu leží celý vlak. Při posunování na nádražích na jižním břehu jezera se do vody zřítilo několik vagonů a na dně leží i velký parník Bajkal, který na jedné ze svých tří palub přepravoval sedmadvacet vagonů.
Mýtus, že ruské zlato si odvezli čs. legionáři ze Sibiře a že tento poklad prý přispěl i k prosperitě meziválečné republiky, žije v Rusku dodnes, ačkoliv již v roce 1925 tyto fámy vyvracel tehdejší šéf československé diplomacie Edvard Beneš. Také Izvestija v článku připouštějí, že „podle kompetentních historiků se,Kolčakovo zlato‘ v Bajkalu nenachází“. Ale záhada přežívá dál. K oživení mýtu nedávno přispěl i ruský velkofilm Admirál.
