V prosinci oslaví Irsko 88. výročí založení státu. Tentýž měsíc bude také schválen nejdůležitější stání rozpočet v celé historii země. Půjde o poslední dobrou příležitost, jak se vyhnout záchraně ostatními členy EU.
Investoři se bojí, jestli Irsko dokáže splatit své dluhy. Propad na realitním trhu podkopává oživení ekonomiky a bankovní systém na pokraji zhroucení situaci rozhodně nepomohl.
Stejně tak prohlášení německé kancléřky Merkelové, že by ztráty z nesplacených dluhopisů měli nést investoři, a ne daňoví poplatníci, přišlo opravdu ve špatný čas, jakkoli je tato úvaha správná. Irsko kvůli tomu zaplatilo vysokou cenu.
Nyní stojí Irové před těžkým rozhodnutím. Je však chybou přestat bojovat a spolehnout se na vykoupení od ostatních. Za každou cenu se musíme snažit takové situaci vyhnout, hrozí částečná a nedobrovolná ztráta suverenity.
Banky varují
Minulý měsíc George Osborne sliboval, že získá „maximální a stabilní příjem zdaněním finančních služeb“. Nyní se zdá, že britský ministr financí zašel až příliš daleko. Nový šéf banky HSBC Stuart Gulliver prohlásil, že nová bankovní daň „poprvé v historii zavádí dodatečné náklady za to, že máte centrálu v Británii“. HSBC už proto přesunula sídlo výkonného ředitele do Hongkongu a uvažuje se i o přesunutí celého ústředí. Jinak by totiž banka na dalších daních zaplatila mezi sto miliony a jednou miliardou liber za rok, jak odhadují analytici.
Za veřejným oznámením HSBC lze vidět i strategický tah. Ale tak či onak, tento finanční dům nebude jediný, kdo bude zvažovat odchod z Londýna, kde ho čeká jen nepřátelské prostředí, daň z aktiv a daň z bonusů bankéřů. Jenže finanční služby zaměstnávají mnoho lidí a do kasy přispívají více než ostatní. Ministr Osborne si teď musí lámat hlavu s tím, na které části Lafferovy křivky se pohybuje.
