Pravicoví publicisté mi v této souvislosti radili to, aby ČSSD navázala kontakty spíše s americkými demokraty a britskými labouristy. Jinde zase mě, pokud jde o mé uvažování, zařazovali mezi „vychodniky“. Onde pak zase zábavně psali o tom, jak se chystám znárodňovat hotelový průmysl. U všech těchto autorů jsem si řekl, že příčinou kyselých plodů jejich ducha bylo zřejmě tísnivé dětství.
Nejzdařilejší skeč celé této kampaně byl ovšem z pera obratného dramaturga starorežimních televizních báchorek, že prý jedu do Ruska „žalovat k děržimordům“.
Co bylo náplní cesty do Ruska
A jak je to ve skutečnosti? S předsedou Demokratické strany USA Deanem jsem sjednal spolupráci na své cestě do Washingtonu počátkem listopadu. Když jsem byl naposledy ve Velké Británii v loňském září, sešel jsem se s premiérem Brownem (foto dodám na požádání) a postupně s polovinou labouristických ministrů. Smlouvu o strategické spolupráci má ČSSD již přes půl roku s německou vládní SPD. Přístup k otázce amerického radaru koordinuje ČSSD s ostatními středoevropskými sociálnědemokratickými stranami (tedy i s vládními rakouskou, německou a slovenskou). A mohl bych pokračovat.
Nic z toho ovšem novináře z jistých médií nezajímá. Proč taky objektivita a argumenty. To by přece nebylo možné mě zařadit mezi „vychodniky“. Na webu ČSSD je umístěn můj projev ve sněmovně z předminulého týdne, kterým jsem jménem ČSSD podpořil urychlené přijetí Lisabonské smlouvy. Kromě KSČM to byli právě poslanci ODS, jejichž slova nezněla v této souvislosti příliš „západnicky“. Rozhodně nebyla na podporu Lisabonské smlouvy.
Připomínám pro úplnost, že toho času ČSSD je v opozici a ODS ve vládě. A milému „děržimordovi“ chci připomenout stále platná slova knížete diplomacie Talleyranda: „Co je nepřiměřené, je nevěrohodné.“
A nyní k vlastní náplni cesty delegace ČSSD do Ruska. Chci říci, že je mi líto, že Mirek Topolánek nenašel za více než rok a půl ve funkci premiéra čas na cestu do této jedné z nejvýznamnějších zemí světa. Není to věc sentimentu či resentimentu, realistický politik do Ruska prostě cestuje.
V Rusku nám šlo o to, seznámit se se situací v zemi krátce po prezidentské volbě a znát názory části ruské politické elity na některé aktuální politické otázky: radar, Kosovo, energetická politika atd. Myslím, že naším (tedy ČSSD) nepříznivým pohledem na radar to nepohnulo ani o milimetr vpřed či vzad.
Šlo nám také o to, podpořit pozici českých podnikatelů v Rusku. A konečně, do Ruska jsme byli pozvání opoziční stranou Spravedlivé Rusko, která se uchází o přijetí do Socialistické internacionály. Myslím, že je nutné v Rusku podpořit každý politický subjekt, který akceptuje západoevropské hodnoty programové i politické kultury. Ato chce Spravedlivé Rusko v blízké budoucnosti udělat.
Nejzdařilejší skeč celé této kampaně byl ovšem z pera obratného dramaturga starorežimních televizních báchorek, že prý jedu do Ruska „žalovat k děržimordům“.
Co bylo náplní cesty do Ruska
A jak je to ve skutečnosti? S předsedou Demokratické strany USA Deanem jsem sjednal spolupráci na své cestě do Washingtonu počátkem listopadu. Když jsem byl naposledy ve Velké Británii v loňském září, sešel jsem se s premiérem Brownem (foto dodám na požádání) a postupně s polovinou labouristických ministrů. Smlouvu o strategické spolupráci má ČSSD již přes půl roku s německou vládní SPD. Přístup k otázce amerického radaru koordinuje ČSSD s ostatními středoevropskými sociálnědemokratickými stranami (tedy i s vládními rakouskou, německou a slovenskou). A mohl bych pokračovat.
|
Je mi líto, že Mirek Topolánek si na cestu do této země nenašel čas. Není to věc sentimentu či resentimentu, realistický politik do Ruska prostě cestuje.
Nic z toho ovšem novináře z jistých médií nezajímá. Proč taky objektivita a argumenty. To by přece nebylo možné mě zařadit mezi „vychodniky“. Na webu ČSSD je umístěn můj projev ve sněmovně z předminulého týdne, kterým jsem jménem ČSSD podpořil urychlené přijetí Lisabonské smlouvy. Kromě KSČM to byli právě poslanci ODS, jejichž slova nezněla v této souvislosti příliš „západnicky“. Rozhodně nebyla na podporu Lisabonské smlouvy.
Připomínám pro úplnost, že toho času ČSSD je v opozici a ODS ve vládě. A milému „děržimordovi“ chci připomenout stále platná slova knížete diplomacie Talleyranda: „Co je nepřiměřené, je nevěrohodné.“
A nyní k vlastní náplni cesty delegace ČSSD do Ruska. Chci říci, že je mi líto, že Mirek Topolánek nenašel za více než rok a půl ve funkci premiéra čas na cestu do této jedné z nejvýznamnějších zemí světa. Není to věc sentimentu či resentimentu, realistický politik do Ruska prostě cestuje.
V Rusku nám šlo o to, seznámit se se situací v zemi krátce po prezidentské volbě a znát názory části ruské politické elity na některé aktuální politické otázky: radar, Kosovo, energetická politika atd. Myslím, že naším (tedy ČSSD) nepříznivým pohledem na radar to nepohnulo ani o milimetr vpřed či vzad.
Šlo nám také o to, podpořit pozici českých podnikatelů v Rusku. A konečně, do Ruska jsme byli pozvání opoziční stranou Spravedlivé Rusko, která se uchází o přijetí do Socialistické internacionály. Myslím, že je nutné v Rusku podpořit každý politický subjekt, který akceptuje západoevropské hodnoty programové i politické kultury. Ato chce Spravedlivé Rusko v blízké budoucnosti udělat.
