V článku postrádám zmínku o tom, že skautem byl vedle šéfů Akademie věd H. Illnerové a V. Pačese i jejich předchůdce Rudolf Zahradník, v letech 1943–1945 člen Foglarovy „Dvojky“. V knížce vzpomínek Foglarových odchovanců a přátel "Jestřábe, díky" se v textu profesora Zahradníka (ve 2. oddíle měl přezdívku Jiskra) můžeme mj. dočíst: „Mládí má obdiv pro čest, dovednost, spravedlnost a dobrodružství. Ctí nositele těchto vlastností. Je idealistické a má ideály. S tím rezonují myšlenky skautingu. Nepoznal jsem většího znalce těchto myšlenek a tužeb mládeže, než byl Jaroslav Foglar – Jestřáb. A ani si většího znalce nedovedu představit... Přestože stěžejní ideály mládeže zůstávají v zásadě tytéž, všechna hnutí, tedy i skautské hnutí, potřebují renesanci svých myšlenek, ideálů a aktivit, mají-li obstát v dnešním světě. Kéž se tak stane. Česká společnost alidská společnost vůbec potřebuje mnohem víc dospělých mužů a žen cti, lidí pracovitých, sloužících svému dílu i ideálům demokracie.“
Mně v souvislosti s osobností autora citovaných vět i s titulkem článku LN napadá, že tomuto státu bude na prospěch, jestliže v jeho čele stane po skautovi Václavu Havlovi někdo jako skaut Rudolf Zahradník. Jednou, až si takového prezidenta občané zaslouží.
