14. prosince 2005 12:02 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

„Austrálie bude jednou naše“

Bitva na pláži Cronulla. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bitva na pláži Cronulla. | foto: AFP

SYDNEY V neděli 11. prosince odpoledne začal jeden z nejčernějších dnů v historii moderní a multikulturální Austrálie. Na pláži Cronulla v Sydney začaly etnické nepokoje mezi příslušníky libanonské menšiny a australskou mládeží.

Napjatá situace, kdy skupiny a gangy ze Středního východu terorizují a napadají pokojné obyvatele Sydney a přilehlých čtvrtí, trvá již hezkou řádku let. Dělají si nároky na celé čtvrtě Sydney a na zmíněnou pláž. Posílají si mezi sebou esemesky, v nichž nabádají k likvidaci Austrálie a zabrání právě pláže Cronulla.

Napadají mladé ženy a dívky, dokonce došlo i ke znásilnění s odůvodněním, že si o to samy říkají, jelikož nejsou slušně a po muslimsku oblečeny. Neuznávají Vánoce jako svátky a mnozí se snaží tento křesťanský svátek úplně zrušit.

Australsko-libanonská bitva
Vše vyvrcholilo v neděli. Nikdo nepočítal, že se na Cronulle sejde mnoho tisíc příslušníků australské mládeže ke konečnému zúčtování s těmito skupinami. Vše začalo velice mírumilovně, australské vlajky a hesla, ale alkohol v rukách mládeže udělal své. Strhla se velká bitva mezi Austrálií a Libanonem. Přivolaná policie neměla ani v nejmenším jakoukoliv naději na úspěch a rozhořčený několikatisícový dav mladých obou skupin nedokázala uklidnit.

Bitva trvala mnoho hodin, byla napadena i policie a záchranářské čety. Australané zpívali Matyldu a provolávali „Jděte, odkud jste přišli, když se vám tu nelíbí“. Následující den, v pondělí večer velká skupina Libanonců doslova zdemolovala ulice na druhé straně Sydney ve čtvrti Maroubra.

Zničili stovky zaparkovaných aut, zbili několik Australanů i žen s dětmi. Z projíždějících aut vykřikovali „Austrálie bude jednou naše“, na ženy křičeli, „Budeš znásilněná, ty australská svině“ a dokonce stříleli po projíždějících autech. Demolovali vše, co jim přišlo do cesty. Okolo šesti set Libanonců se opět vrátilo na Cronullu, kde vytloukali výkladní skříně obchodů, stříleli do vzduchu a se zbraněmi různého typu se připravovali na další velkou bitvu proti Australanům.

"Muslimské děti nemusejí navštěvovat povinně australské školy, což je první veliká chyba povolená státem"


V mnoha dalších částech nadále probíhaly nepokoje a ničení majetku australských občanů. Tisíce muslimů přispěchaly do čtvrti Lakemba chránit svou největší mešitu. V několika částech Sydney se místní občané ozbrojili a jsou připraveni své životy a majetky za každou cenu bránit. Další velké nepokoje se očekávaly v úterý večer, ale policie se již snad lépe připravila. Na pomoc Sydney přispěchala posila z jiných států Austrálie.

Vyřizování účtů z minulosti
Australská média označila tento nesvár samozřejmě za rasistický, ale s rasismem to tentokrát doopravdy nemá nic společného. Jde o dlouholetou rozepři mezi mládeží ze Středního východu a Australany, o vyrovnávání účtů z minulosti. Zřejmě se tedy jedná o politickou korektnost ze strany médií. Jak označit libanonské výtržníky? Také za rasisty? To v Austrálii není možné. To jsou jenom výtržníci. Rasisti jsou Australané.
Bitva na pláži Cronulla.Víkendové dění odsoudily všechny australské politické strany, včetně zdejší muslimské organizace. Represi vůči muslimům odsoudila i velká většina dotázaných Australanů všech národností. Australský premiér John Howard byl velice rozhořčen a nazval to „neaustralským“.

Austrálie byla vždy považována za jednu z nejbezpečnějších zemí na světě, bohužel po posledních událostech to už asi neplatí. Občané bílé pleti se budou bát vyjít na ulici ve čtvrtích, které mají většinu obyvatel ze Středního východu. Ti se soustřeďují v některých čtvrtích Sydney a prohlašují je za své. Stavějí své školy, mešity, mají své obchody a nedomluvíte se tam jinak než řečí příslušného národa. Australské zákony neuznávají a veřejně to prohlašují.

Kdo je tedy vinen?
Především vláda sama. Multikulturismus se jí vymknul z ruky, před Australany se dává přednost všem možným etnickým skupinám. Muslimské děti nemusejí navštěvovat povinně australské školy, což je první veliká chyba povolená státem. Je hezké mít multikulturní obyvatelstvo, ale každý, kdo emigruje do Austrálie, si musí být vědom, že přichází do jiné země s jiným kulturním a společenským životem, než byla ta, ze které přišel. A podle toho se také musí chovat - když se tak mohou chovat Češi a bratři Slováci, tak snad každý.

MILAN PAULŮ, Autor je redaktorem českého krajanského tisku v Austrálii, žije v B

Najdete na Lidovky.cz