Až akademici pustí Taclíka na plac

Výroční filmové ceny Český lev byly rozdány. Skleněnou sošku za nejlepší herecký výkon v hlavní roli dostal, zcela jistě po právu, Jiří Schmitzer, i když lze možná diskutovat o tom, zda-li se jedná o roli hlavní, či zda to není jen největší mužská role ve snímku Kráska v nesnázích. Totéž platí i o druhém nominovaném Jiřím Langmaierovi, který hrál skvěle jednu z postav v brilantním Sedláčkově psychologickém thrilleru Pravidla lži. Nominace Oldřicha Kaisera za „půlroli“ v Menzelově filmu Obsluhoval jsem anglického krále je však už úplně mimo kritéria kategorie hlavní role. To je úkol na jednociferný počet filmovacích dní a jedno odpoledne u mikrofonu pro natočení Hrabalových textů mimo obraz. Je to role titulní, nikoliv hlavní. Všechny tři své ctěné kolegy velmi obdivuji a respektuji, neboť jsou to skvělí herci a to nejen filmoví. Neumím si ale vysvětlit, proč akademici nenominovali do této kategorie Marka Taclíka za skutečně hlavní roli v oceněném snímku režiséra Ondříčka Grand hotel. Zachovali se tak trochu jako trenér národního fotbalového mužstva Bruckner, který váhal povolat mezi své prověřené hvězdy hráče Kuliče z vesnické Mladé Boleslavi. Nic si z toho nedělej, Marku. Možná, že je ta Česká filmová akademie něco podobného jako Českomoravský fotbalový svaz. Marek Kulič už góly za národní team dává. Dáš je taky, ale musí tě akademici pustit na plac. Hrál jsi to moc dobře. Taclík měl být nominován, i kdyby si nakonec sošku Českého lva neodnesl.