Otázka amerického radaru u nás skutečně připomíná dobu 1938-1939, jak píše V. Gröschl (27.2.), ale v ještě širších souvislostech. Tehdy byla naším velkým spojencem Francie. Ale stačilo, aby se Ádolf v Berlíně zamračil a zahartusil a pan Daladier (i s p. Chamberlainem) rázem zapomněli, že Francie má nějaké spojenecké závazky vůči ČSR
a klidně nás hodili přes palubu, zradili své spojenectví a nechali nás na pospas nacismu.
V současnosti si zřejmě jen málokdo uvědomuje, že i my (tj. Česko) jsme spojenci USA (a NATO), a že z tohoto spojenectví vyplývají i nějaké závazky. Jedním z nich je i (nejen) morální povinnost, že když nás spojenec požádá o konkretní spolupráci, máme mu vyhovět. Ale ouvej! Když se o tom začne opravdu jednat, pak stačí, aby Ivan v Moskvě pohrozil a zadupal, a už se u nás najde dost lidí, kteří jsou hned proti radaru a otevřeně tak chtějí naše spojenectví s USA a v NATO zradit a zachovat se jako Daladier a spol. v roce 1938 v Mnichově. Α zalíbit se na východ. Máme vůbec ještě právo pranýřovat a kritizovat zradu z Mnichova, když se dnes chystáme zachovat se obdobně zbaběle a zrádcovsky vůči USA. Poměr velikosti obou partnerů je dnes nepodstatný. Že jsou dnes věcné námitky proti radaru? Ale takové věcné argumenty měla i Francie a spol. tehdy před 70 lety také a jaký byl nakonec výsledek ! Nechtějme si ani představit, že by nás jednou měla budoucnost přesvědčovat, jaké následky nám přivodila zbabělá zrada našich spojeneckých závazků. Po dopadech severokorejských raket by už asi bylo pozdě!
a klidně nás hodili přes palubu, zradili své spojenectví a nechali nás na pospas nacismu.
V současnosti si zřejmě jen málokdo uvědomuje, že i my (tj. Česko) jsme spojenci USA (a NATO), a že z tohoto spojenectví vyplývají i nějaké závazky. Jedním z nich je i (nejen) morální povinnost, že když nás spojenec požádá o konkretní spolupráci, máme mu vyhovět. Ale ouvej! Když se o tom začne opravdu jednat, pak stačí, aby Ivan v Moskvě pohrozil a zadupal, a už se u nás najde dost lidí, kteří jsou hned proti radaru a otevřeně tak chtějí naše spojenectví s USA a v NATO zradit a zachovat se jako Daladier a spol. v roce 1938 v Mnichově. Α zalíbit se na východ. Máme vůbec ještě právo pranýřovat a kritizovat zradu z Mnichova, když se dnes chystáme zachovat se obdobně zbaběle a zrádcovsky vůči USA. Poměr velikosti obou partnerů je dnes nepodstatný. Že jsou dnes věcné námitky proti radaru? Ale takové věcné argumenty měla i Francie a spol. tehdy před 70 lety také a jaký byl nakonec výsledek ! Nechtějme si ani představit, že by nás jednou měla budoucnost přesvědčovat, jaké následky nám přivodila zbabělá zrada našich spojeneckých závazků. Po dopadech severokorejských raket by už asi bylo pozdě!
