Je to sice odvážné rozebírat, jak kdo uvažoval o zlepšení na věčné časy a potom jak to zase měnil. Ale nic to nepomůže mladému Borisi Kovaříčkovi a jeho kamarádu Karlu Bacílkovi, kteří byli popraveni dne 24. května 1949 na Pankráci. Ado konce téhož roku ještě dalších šestnáct odsouzených. Bylo mu 22 let, jeho maminka se utrápila. Pamatuji se, jak se vzpřímil v okně cely a hlásil na dvůr: „Boris Kovaříček – trest smrti provazem.“
Bylo by mu letos 80 let. To není zas tak moc. Není ale na pořadu zpráv. Připomněli jsme Miladu Horákovou a to nám stačí. I z evangelia se dozvídáme, že nakonec nikdo nebyl bez viny a nikdo nehodil kamenem.
