Botswaně patří omluva

Když chtěl na tiskové konferenci dát najevo, jak nevhodné mu připadají návrhy trojkoalice, prohlásil, že „tímto způsobem se jednat nedá. Možná se tak pracuje někde v Botswaně, ale my bychom tak neměli postupovat.“ Myslel si zřejmě, že tak ukázal, že mu jsou vlastní vysoké civilizační standardy. A spousta lidí mu na to kývne - nejsme přece žádní hotentoti.

Ve skutečnosti demonstroval jen vlastní omezený obzor. Afrika jako světadíl je sice chudá a rozvrácená, nicméně právě Botswana je země vcelku vyspělá, a to nejen ve srovnání se svými sousedy. Hrubý domácí produkt na hlavu má vyšší než Rumunsko.

Díky bohorovnému zadlužování praktikovanému Paroubkem a jeho předchůdci má dnes Botswana podle agentury Standard&Poor’s lepší rating než Česká republika. Výkon je to o to úctyhodnější, že v době, kdy získala nezávislost, v roce 1966, patřila mezi nejchudší země na světě. Její prosperitu sice živí těžba diamantů, nicméně ty se těží i jinde, a ne všude přinesly ekonomický rozvoj.

V Botswaně tedy museli dělat něco správně. Podařilo se jim vyhnout koketování se socialismem, jež mělo pro rozvojové země katastrofální následky, a v zemi existuje účinná ochrana vlastnických práv. Botswana se rovněž vyznačuje - a to by mělo Jiřího Paroubka zvláště zajímat - nízkou mírou korupce.

Na žebříčku korupce sestavovaném organizací Transparency International je na třicátém druhém místě, zatímco Česká republika až na čtyřicátém sedmém. A pokud měl snad Paroubek na mysli toliko úroveň politické kultury, pak je třeba říci, že v Botswaně byly všechny volby nejen svobodné, ale proběhly i v řádném termínu, což se o naší zemi říci nedá. Možná bychom mohli zkusit dělat některé věci jako v Botswaně.

Mnoho lidí žije napůl nevědomky v tom, že není třeba se nijak zvlášť snažit, protože Evropa vždy byla bohatá a tak to zase bude. A přitom jsou natolik omezení, že ani netuší, jak rychle jim ujíždí vlak.