Bylo to pěkné, ale u projevů to vždy končí

Jsem členka Terezínské iniciativy (největší sdružení přeživších), ale narozená až po válce, tedy 2.generace, která se aktivně a bezplatně podílí ve svém volném čase na práci tohoto sdružení za své rodiče, jež už bohužel nežijí. Byla jsem letos poprvé s přeživšími na uctění památky Dne holocaustu v senátu ČR a musím říct, že přestože senátorů zde bylo jen několik, připravená vzpomínka v Rytířském sále byla velmi pietní a projevy obou výše uvedených politiků byly dle mého uvážení velmi pěkné. Bohužel u projevů to vždy skončí. Tak jak to uvádí i ve svém článku Oldřich Stránský, je věnováno velice málo pozornosti skutečné výchově mladé generace ve školách. O to smutnější je fakt, že většinu svých finančních prostředků věnuje sama Terezínská iniciativa do projektu vzdělávání mladých a to tím, že finančně přispívá školám na zájezdy do Terezína a návštěvu Památníku Terezín. Přeživší to berou jako svůj nejdůležitější úkol, aby mohli mladé generaci sdělit a předat své neuvěřitelné zážitky za všechny ty ostatní, kteří neměli štěstí a hrůzu a nesmyslnost holocaustu nepřežily.