Městská divadla pražská (MDP) jsou v očích veřejnosti opakovaně poškozována neprofesionálními novinářskými postupy Jany Machalické, které prostřednictvím svých zavádějících článků aplikuje v LN. Vzhledem k tomu, že jsou její komentáře o MDP v přímém rozporu s realitou, rádi bychom alespoň některá nepravdivá tvrzení uvedli na pravou míru.
Naposledy redaktorka ve svém sloupku "Co jsem to zase neviděla" (LN 3. 10. 2009) komentovala zrušení reprízy inscenace Mahabhárata dne 30. 9. následovně:"Úplně se mi to příčí napsat – ale za starých časů by se to nestalo: rychle by se sehnala alternace, pokud tedy opravdu nešlo o závažnou hlavní roli. Nebo by se našlo provizorní řešení." Z jejích vět implicitně vyplývá, že MDP v blíže nespecifikovaných "nových časech" nejsou schopna vyřešit banální krizovou situaci. Realita je ale přímo opačná. Na konci září jsme i přes náhlá onemocnění několika herců souboru dokázali v průběhu 10 dnů realizovat celkem 6 velkých záskoků. Dále jsme kvůli tomu přesouvali představení z Divadla Rokoko do ABC, a dokonce bleskový dvojí záskok byl nutný při čtyřdenním zájezdu. Z uvedených faktů je evidentní, že jsme mimořádnou krizovou situaci řešili velmi aktivně, a především s ohledem na co nejmenší dopad pro naše diváky.
Jana Machalická měla bohužel smůlu: v den, kdy se rozhodla navštívit inscenaci indického eposu Mahábhárata, jsme museli toto představení zrušit (předem jsme stihli informovat 300 diváků, ostatním jsme na místě s omluvou nabídli jiné alternativy). Záskoky byly naprosto vyloučené kvůli náročným bojovým choreografiím, v nichž oba nemocní herci v rolích hlavních bojovníků figurují.
Na pováženou je také skutečnost, že přestože redaktorka Mahábháratu neviděla (jak ostatně sama deklaruje v titulku svého článku), inscenaci i její tvůrce ironizuje. Bohužel tak činí opakovaně, viz její jiný článek "Divadlo - jediná jistota našich životů" ze dne 4. 9. 2009. Proto se už teď začínám bát, co dalšího redaktorka v MDP neuvidí, a přesto předem odsoudí.
