Dokumenty nám připomínají nejen systematičnost a cílevědomost nacistů, ale i fakt, že žádná událost podobného rozsahu nikdy nepřichází ze dne na den. Připravuje se dlouho a za tichého souhlasu veřejnosti.
Dokumenty též povzbuzují naši ostražitost ke všemu, co dnes možná nevypadá nebezpečně, ale může se v nebezpečné zvrhnout.
Němci se svou minulostí zabývají hodně nekompromisně, nic si nenalhávají, nic nezatajují, také proto, že si jiný přístup nemohou dovolit.
To v Česku je to jiné, nejen že máme zpoždění o jednu generaci, ale když se připomene veleslavnému spisovateli, že byl aktivním podílníkem komunistických zločinů, jsou kritikům zavírána ústa tím, že dotyčný si všechny své poklesky „odpracoval“, jako by to vůbec šlo.
Jsou-li mnozí veřejně činní našinci otázkami po vlastní minulosti uraženi, mělo by se jim neustále opakovat, že co se stalo, nejde „vygumovat“. Oběti komunismu stále žijí mezi námi, stejně jako oběti holokaustu.
Už jen kvůli nim si nemůžeme stejně jako v Německu dovolit mlčení o minulosti.
Dokumenty též povzbuzují naši ostražitost ke všemu, co dnes možná nevypadá nebezpečně, ale může se v nebezpečné zvrhnout.
Němci se svou minulostí zabývají hodně nekompromisně, nic si nenalhávají, nic nezatajují, také proto, že si jiný přístup nemohou dovolit.
To v Česku je to jiné, nejen že máme zpoždění o jednu generaci, ale když se připomene veleslavnému spisovateli, že byl aktivním podílníkem komunistických zločinů, jsou kritikům zavírána ústa tím, že dotyčný si všechny své poklesky „odpracoval“, jako by to vůbec šlo.
Jsou-li mnozí veřejně činní našinci otázkami po vlastní minulosti uraženi, mělo by se jim neustále opakovat, že co se stalo, nejde „vygumovat“. Oběti komunismu stále žijí mezi námi, stejně jako oběti holokaustu.
Už jen kvůli nim si nemůžeme stejně jako v Německu dovolit mlčení o minulosti.
