Představte si, že máte na několik měsíců dopředu zaplacený nájem bytu, nebo pro mne, třeba nebytových prostor k podnikaní. Pak najednou přijde majitel a řekne „apríl, apríl, nájemné s okamžitou platností krátím - o měsíc“. Samozřejmě, že by to pronajímateli v Čechách, i když je zde možné skoro všecho, neprošlo. Zloduch by byl tahán po soudech a spousty „veřejných činitelů“, či chtělo by se spíš říci veřejných řvounů, by se přes všechny možné sdělovací prostředky rozhorlovaly nad hrabivostí všech pronajímatelů a jiných kapitalistů.
Ne tak v případě dálničních známek. Naši, námi zvolení zástupci se rozhodli, že nám pustí žilou. Jen tak, zřejmě aby odpoutali pozornost od svých závažnějších nepravostí, odvrhnou všechna pravidla dobrého chování v obchodním styku a nedostojí smlouvě, kterou s námi všemi, uživateli dálnic, prodejem viněty uzavřeli. To je skandál nejen pro podstatu samou, to znamená zkrácení doby na kterou jsme si užívání dálnic koupili, ale také proto, že nám tím naši mocipáni jasně dávají najevo, že v budoucnu se musíme připravit na cokoliv. Smouvy, alespoň se státem, prostě platí jen tehdy, když se panstvu zlíbí.
Ještě daleko větší skandál ale je, že tato zlodějna nestojí nikomu ani za rozčilení. Záležitost přešli, víceméně bez povšimnutí, reportéři všech druhů, odboráři, zelení a jiní spasitelé a i Autoklub České republiky. Hlavně ale zůstali nedotčeni sami uživatelé dálnic. Místo co by se obrátili na své zvolené zástupce (kam asi – na lampárnu?), mnozí už zřejmě vymýšlejí, jakým švindlem danou ztrátu „ustojí“. Jak to, že nikdo netrvá na dodržení smlouvy? O to víc, že se jedná o naše podřízené, o námi najaté sluhy, které si sami platíme. Co udělá normální člověk se svým sluhou, když ten ho, tak říkajíc, převeze? Sluhu vyhodí.
Naštěstí ještě není pozdě. Při vší naschopnosti našich politiků a ministerstev nejsou nové známky ještě k mání a rozhodně nikdo už starou známku s předního skla neseškrabal. Stačilo by tedy prohlásit, že vše byl jen omyl, tak říkajíc jen chyba tisku, najít viníka, toho vyhodit směrem nahoru a známky nechat platit do konce ledna. Jenže se obávám, že se to bez nějakého radikálního zásahu nestane. Zodpovědné ministerstvo dopravy se zcela určitě zasekne a řekne „teď už vůbec ne, co si ti naši poddaní myslí“. Zbývá tedy jediné. Někdo musí podat u příslušného soudu žádost o vydání tak zvaného prozatímního opatření, přesně toho, co bylo před nedávnem vydáno ve věci budovatele dálničních zařízení na vybírání mýtného, firmy Kapsch. Jedině tento výnos může našim zákonodárcům zabránit, alespoň přechodně, aby z nás udělali blby.
Ne tak v případě dálničních známek. Naši, námi zvolení zástupci se rozhodli, že nám pustí žilou. Jen tak, zřejmě aby odpoutali pozornost od svých závažnějších nepravostí, odvrhnou všechna pravidla dobrého chování v obchodním styku a nedostojí smlouvě, kterou s námi všemi, uživateli dálnic, prodejem viněty uzavřeli. To je skandál nejen pro podstatu samou, to znamená zkrácení doby na kterou jsme si užívání dálnic koupili, ale také proto, že nám tím naši mocipáni jasně dávají najevo, že v budoucnu se musíme připravit na cokoliv. Smouvy, alespoň se státem, prostě platí jen tehdy, když se panstvu zlíbí.
Ještě daleko větší skandál ale je, že tato zlodějna nestojí nikomu ani za rozčilení. Záležitost přešli, víceméně bez povšimnutí, reportéři všech druhů, odboráři, zelení a jiní spasitelé a i Autoklub České republiky. Hlavně ale zůstali nedotčeni sami uživatelé dálnic. Místo co by se obrátili na své zvolené zástupce (kam asi – na lampárnu?), mnozí už zřejmě vymýšlejí, jakým švindlem danou ztrátu „ustojí“. Jak to, že nikdo netrvá na dodržení smlouvy? O to víc, že se jedná o naše podřízené, o námi najaté sluhy, které si sami platíme. Co udělá normální člověk se svým sluhou, když ten ho, tak říkajíc, převeze? Sluhu vyhodí.
Naštěstí ještě není pozdě. Při vší naschopnosti našich politiků a ministerstev nejsou nové známky ještě k mání a rozhodně nikdo už starou známku s předního skla neseškrabal. Stačilo by tedy prohlásit, že vše byl jen omyl, tak říkajíc jen chyba tisku, najít viníka, toho vyhodit směrem nahoru a známky nechat platit do konce ledna. Jenže se obávám, že se to bez nějakého radikálního zásahu nestane. Zodpovědné ministerstvo dopravy se zcela určitě zasekne a řekne „teď už vůbec ne, co si ti naši poddaní myslí“. Zbývá tedy jediné. Někdo musí podat u příslušného soudu žádost o vydání tak zvaného prozatímního opatření, přesně toho, co bylo před nedávnem vydáno ve věci budovatele dálničních zařízení na vybírání mýtného, firmy Kapsch. Jedině tento výnos může našim zákonodárcům zabránit, alespoň přechodně, aby z nás udělali blby.
