Čtvrtek 23. května 2024, svátek má Vladimír
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

DOLEŽAL: Zasloužíme si něco lepšího?

Názory

  14:07
U příležitosti výročí listopadového převratu přišla agentura SANEP se zajímavým průzkumem veřejného mínění. Týká se jaksi komplexně stavu české společnosti, toho, co si lidé myslí o přítomnosti a o minulosti.
Korupce (ilustrační foto)

Korupce (ilustrační foto) foto: Lidové noviny

SANEP pracuje s internetem a jeho průzkumy preferencí bývají občas napadány. Výsledky, s nimiž přišel nyní, jsou však přinejmenším pravdě-podobné, vezměme je tedy vážně.

Některé otázky nejsou položeny nejšťastněji: ptát se, zda jsou lidé hrdi na svou zem a národnost a zda se považují za vlastence, v sobě jednak zahrnují žádoucí odpovědi, jednak zavánějí barvotiskovým národovectvím mladočeského ražení.

Věcnější by podle mně bylo se ptát, zda považují Českou republiku za svůj stát a zda jsou k ní loajální. To je občanská, nikoli národovecká poloha. Kladných odpovědí by hned bylo výrazně méně. Na loajalitu jsme si nikdy moc nepotrpěli, považujeme ji za něco potupného.

72,3% lidí nepovažuje ČR za stát s vyspělým plnohodnotným demokratickým režimem. Mají nepochybně pravdu, budování plnohodnotného demokratického režimu, zvláště v prostředí, zasaženém samoděržavím orientálního typu, je práce na mnoho desetiletí. Otázka je, zda jsou lidé do toho ochotni i nadále investovat svou energii.

Z toho hlediska je podstatné, že podle 61,8% respondentů se dění v ČR dostalo do toho bodu, kdy je nutno veřejně proklamovat svou nespokojenost, tj. znovu vyjít do ulic. Problém je, že vyjitím do ulic se toho moc nespraví. Karel Havlíček kdysi napsal: „Dříve umírali mužové za čest, za blaho svého národa. My však z těchže příčin budeme žíti a pracovati.“ Zde navíc nejde o umírání, jen o dělání kraválu.

55,6% lidí podle průzkumu pořád ještě věří, že za „totáče“ bylo hůře, a 52,6% je přesvědčeno, že klady demokracie převažují nad érou komunistického režimu. Zde je třeba říci, že procenta pro demokracii jsou velmi nízká: kdyby se hlasovalo, prošla by s odřenýma ušima. A kdyby došlo k puči, mělo by pro něj přes 47% lidí pochopení. To je pro puč úplně dostatečný prostor.

Pokud jde o největší přednosti obou „režimů“, na tom novém si lidé nejvíc cení možnost svobodně rozhodovat o svém osudu a životě. To je hodně obecně řečeno. Naproti tomu volby (konkrétní věc) opovažuje za klad jen 4,4%, svobodu projevu 13,8, což svádí k poněkud zlomyslnému závěru: volby mohou být klidně zmanipulované, jen když budeme mít možnost se vykecat.

Zato pokud jde o zápory minulého režimu, panuje víceméně shoda: podle 41,5% je to korupce. Korupce je jakési strašidlo. Matadoři politických zápasů se jí navzájem mlátí po hlavě jako klackem, a podařilo se jim přesvědčit veřejnost, že zkorumpovaní jsou všichni.

Je zjevné, že veřejné mínění takto zformované otvírá prostor pro spasitele. Korupce dosáhla neúnosného stupně, běžné demokratické procedury jsou k ničemu, je třeba, abychom vyšli do ulic. Až budeme v ulicích, tak se uvidí. Je zjevné, že o vyjití do ulic nemohou mluvit pánové Bárta a John, už se odkopali, jsou součástí establishmentu. Například pan Babiš ovšem v podstatě nemá problém.

Když to všechno shrneme a podtrhneme, je zjevné, že jsme na tom dost špatně. Otázka je jen, zda si opravdu zasloužíme něco lepšího.

Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění

Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...