Norsko je učebnicový příklad. Země proslulá nadbytky elektřiny je poslední půlrok v naprostém šoku, protože ceny po propojení s evropským trhem vystoupaly čtyřnásobně! A právě proto, že elektřiny bylo vždycky dost a byla doslova za hubičku, nikdy s ní nikdo nešetřil: ani domácnosti, ani průmysl. Nejenže proud Norům vytápí domy a sauny, ohřívá vodu na mytí i v masážních vanách, ale nikdo neinvestuje do zateplených domů. Pro našince je neuvěřitelné, jak „papundeklové“ stavby na severu Evropy jsou. Tenké zdi, nulová izolace od vlhkosti, chybějící drenáže a desítky dalších opomenutí, jimiž se bohaté a vodními elektrárnami překypující Norsko nemuselo zabývat. Najednou nevěří vlastním očím a dotace na „drahý proud“ požadují od vlády i podniky – přičemž připomeňme, že i dnes je elektřina v Norsku (bez dotací) levnější než u nás.
Česko patří v tomto ohledu paradoxně k lépe připraveným zemím: naše stavby jsou mnohem robustnější než ve většině evropských zemí, normy na zateplení či tepelnou prostupnost oken přísné, a protože je proud relativně drahý, do úspor se tu investuje nonstop. Svou roli sehrávají i dotace, z evropských ale i třeba japonských zdrojů přitekly desítky miliard korun na úspory a zateplení.
Dodavatelé energií sází na jistotu, že vydělají. Ze smluv na dobu neurčitou je podpultové zboží |
Dalibor z Kozojed se ze smutku a nezbytí naučil hrát na housle – nás pak drahý otop spolu s dotacemi naučil izolovat a střechy pokrývat fotovoltaikou. Z hlediska rodinné peněženky to je paradox, ale jinak jde o učebnicovou situaci: dokud jakýkoli statek není dost drahý, nemáme důvod s ním šetřit.
Z dob levného topení pochází ještě jiná, úplně opačná tendence – jsme navyklí na zbytečně vysokou (až nezdravou) teplotu v obytných místnostech. Česko je přetopené. Ložnice, kuchyně i kanceláře mají běžně 22, 23 i 24 stupňů. Což je plýtvání a taková teplota i škodí zdraví. Nemusíme dávat zrovna za vzor ledové dormitoře na světově proslulých britských univerzitách, ale je nepochopitelené, že našinci naříkají nad drahým otopem, často zároveň chodí doma v krátkých rukávech. Neopíráme se jen o individuální zkušenosti cestovatelů, ale o čísla ze srovnávacích studií a zjištění firem realizujících profesionální úspory. Slavný to recept: svetr a teplé ponožky (který doporučila svým spoluobčanům britská premiérka Margaret „Maggie“ Thatcherová během hornických stávek) je nejen úsporný, ale prospívá zdraví. A je svým způsobem i odpovědí všem, kdo nemají v šuplíku peníze na úsporná opatření.
Nepřipravenost některých zemí nám elektřinu nezlevní, ale čím více států řeší stejný problém, tím větší bude ochota ke změně dosavadních pravidel. A protože velká část Evropy má domy bez omítek a okna s jednoduchými skly, je tu i jistá naděje na celoevropskou ochotu shodit cenu elektřiny na únosnou mez.
