Evropa a její atomové odstrašení. Jaderné zbraně začnou chtít země, které se budou cítit ohrožené

Premium

Jaderná exploze o síle 13,7 kilotun na atolu Eniwetok | foto: United States Department of Energy CC-BY-SACreative Commons

  14:15
Evropa čelí mnoha bezpečnostním hrozbám. Někdo se obává ruského vojenského vítězství na Ukrajině a někdo více stažení americké obranné garance pro Evropu po volbách v USA. Měly by se tedy evropské země zajímat o vlastní společné jaderné odstrašení? Tuto otázku si klade Tony Barber ve svém článku pro Financial Times.

Celý článek je jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Podle něj je třeba věnovat pozornost třem aspektům. Dezintegraci společného evropského jaderného odstrašení. Ruskému chřestění jadernými zbraněmi po invazi na Ukrajinu a hledání kredibilní odpovědi na ruskou agresi.

Co se týče jaderných zbraní, zbylo vůbec něco? Současná globální kontrola jaderného vyzbrojování je v rozkladu. Byly tu smlouvy mezi USA a SSSR, pak mezi USA a Ruskem. Dohromady se podařilo snížit počet jaderných hlavic ze 70 400 v roce 1986 na 12 500 dnes.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

99
Předplatit
Flexibilní, bez závazků
Automatické obnovování

Roční

989
Předplatit
Nejlepší poměr cena/výkon
Ušetříte 17%

Dvouleté

1 889
Předplatit
Nejvýhodnější
Ušetříte 20%

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.