• Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let
Jaderná exploze o síle 13,7 kilotun na atolu Eniwetok

Jaderná exploze o síle 13,7 kilotun na atolu Eniwetok | foto: United States Department of EnergyCreative Commons

Premium

Názor

Evropa a její atomové odstrašení. Jaderné zbraně začnou chtít země, které se budou cítit ohrožené

Názory
  •   14:15

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Evropa čelí mnoha bezpečnostním hrozbám. Někdo se obává ruského vojenského vítězství na Ukrajině a někdo více stažení americké obranné garance pro Evropu po volbách v USA. Měly by se tedy evropské země zajímat o vlastní společné jaderné odstrašení? Tuto otázku si klade Tony Barber ve svém článku pro Financial Times.

Podle něj je třeba věnovat pozornost třem aspektům. Dezintegraci společného evropského jaderného odstrašení. Ruskému chřestění jadernými zbraněmi po invazi na Ukrajinu a hledání kredibilní odpovědi na ruskou agresi.

Co se týče jaderných zbraní, zbylo vůbec něco? Současná globální kontrola jaderného vyzbrojování je v rozkladu. Byly tu smlouvy mezi USA a SSSR, pak mezi USA a Ruskem. Dohromady se podařilo snížit počet jaderných hlavic ze 70 400 v roce 1986 na 12 500 dnes.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Autor: Jan Macháček