Neděle 23. června 2024, svátek má Zdeňka
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Macron nabízí sdílení jaderných zbraní pro obranu EU, nechce být vazalem USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron při setkání se srbským prezidentem Aleksandrem Vučićem v Elysejském paláci (8. dubna 2024) foto: Reuters

Důvěryhodná evropská obrana by měla jít nad rámec ochrany, kterou už poskytuje Severoatlantická aliance pod vedením USA. O víkendu to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron, podle něhož by Francie mohla nabídnout své jaderné zbraně k obraně evropských sousedů. Za svá slova sklidil kritiku francouzské opozice.
  14:48

„Důvěryhodná evropská obrana by měla jít nad rámec ochrany NATO. Francouzská doktrína říká, že jaderné zbraně můžeme použít, pokud jsou ohroženy naše životní zájmy. Tyto životní zájmy mají evropský rozměr,“ prohlásil Macron podle magazínu Politico.

„Jsem pro zahájení diskuse, jež musí zahrnovat protiraketovou obranu, zbraně dlouhého doletu a jaderné zbraně pro ty, kteří je mají nebo kteří mají na svém území americké jaderné zbraně. Francie je připravena více přispět k obraně evropské půdy,“ dodal prezident.

Francie, která má přibližně 300 jaderných hlavic, je jedinou jadernou mocností v Evropské unii. Vlastní atomový arzenál má na kontinentu kromě ní pouze Spojené království, to je ale na rozdíl od Francie závislé na americké technologii. Jaderné zbraně USA hostí v Evropě na svém území pět zemí – Německo, Belgie, Itálie, Nizozemsko a Turecko.

Macron v posledních týdnech stále častěji hovoří o tom, že Evropa by se měla stát nezávislou vojenskou mocností a nespoléhat tolik na NATO, a to s ohledem na hrozby související s ruskou invazí na Ukrajině a možným znovuzvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem.

Trump mimo jiné prohlásil, že pokud bude Evropa pod útokem, USA jí za jeho vlády nepřijdou na pomoc. Exprezident rovněž opakovaně řekl, že NATO je překonané, a zpochybnil klíčový článek pět Severoatlantické smlouvy, když se v roce 2018 ptal, zda by se USA měly podílet na obraně státu jako Černá Hora, která je tisíce kilometrů daleko.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v únoru varoval, že výzvy k vytvoření vlastního jaderného deštníku by mohly Evropu oddělit od Severní Ameriky. „NATO má jaderný odstrašující prostředek, který funguje už desítky let. Neměli bychom dělat nic, co by to podkopalo,“ řekl.

Nebuďme vazaly USA, žádá Macron

Macron v minulém týdnu upozornil, že kvůli hrozbě ze strany Ruska je nezbytné, aby Evropa zvýšila přípravy na válku.

„Evropský pilíř NATO, který budujeme, je nezbytný. Měli bychom však budovat evropský obranný rámec. Musíme vybudovat Evropu, která bude schopna ukázat, že nikdy nebude vazalem USA,“ prohlásil prezident.

Macronovi kritici v řadách opozice nicméně jeho slova považují za další nebezpečný krok poté, co v únoru řekl, že Francie možná bude nucena v určitém okamžiku vést pozemní operace na Ukrajině.

„Macron porušil všechna pravidla výjimečně závažným prohlášením, které se dotýká francouzské suverenity,“ uvedl europoslanec a představitel konzervativních Republikánů François-Xavier Bellamy. Levicová strana Nepoddajná Francie uvedla, že si Macron zahrává s ohněm.

„Macron se stává nebezpečím pro národ. Po našich jaderných zbraních bude francouzské křeslo v Radě bezpečnosti OSN dalším, které bude prodáno Evropské unii,“ uvedl listu The Times europoslanec Thierry Mariani z krajně pravicového Národního sdružení.

Není to poprvé, co Macron s nápadem použít francouzské jaderné zbraně k obraně EU přišel. Naznačil to už v roce 2020, když vyzval k dialogu o úloze francouzského jaderného odstrašení v kolektivní bezpečnosti v Evropě, a to ve snaze zahájit diskuzi o této otázce s Německem.

Berlín tehdy nabídku francouzského prezidenta nepřijal. Předseda středopravé Evropské lidové strany a člen bavorské CSU Manfred Weber letos v lednu uvedl, že Evropa by měla Macronovu nabídku přijmout s ohledem na budování „evropské dimenze jaderné obrany jako dlouhodobého cíle“.

Autor: