Pokud by s „aférou“ přišel bulvár, nestálo by to za komentář. Přicházejí-li s ní jinak seriózní Lidovky, nezbývá než reagovat. Především odlišme fakta od dojmů, nepravd a omylů. Za vše mluví zkomolení jména českého velvyslance v Rumunsku - jmenuje se Petr Dokládal, nikoli Pokládal. Bohužel je dnes běžnou praxí „položit“ na stůl tvrzení, aniž si někdo dá práci s jejich „doložením“...
Jaká jsou fakta? Z bulharské Sofie, kde se konala schůzka zástupců vlád sedmnácti států Středoevropské iniciativy, jsem s vládní letkou odletěl v úterý 27. 11. po obědě do Bukurešti. Hodinu a půl jsem jednal s Victorem Miculou, státním tajemníkem a vládním zmocněncem pro summit NATO, který se bude konat v dubnu v rumunském hlavním městě. Následovala pracovní večeře s Christianem Raduleskem, šéfem poslanců a zahraničněpolitickým mluvčím Demokratické strany, která dva dny před tím jasně vyhrála rumunské volby do Evropského parlamentu.
V devět večer jsem pak odjel na stadion Steaua Bukurešť fandit pražské Slavii v zápase Ligy mistrů, po němž jsme odletěli ještě v noci do Prahy. Druhý den ráno, se třemi hodinami spánku na kontě, jsem byl zpět v úřadě, měl jednu schůzku za druhou, večerní zasedání vlády skončilo v jedenáct v noci. Nestěžuji si, ale nevím, zda je na místě mluvit o výhodách spojených s funkcí nebo o velké zábavě.
Na Bukurešť!? Kdepak...
Ano, přiznávám, od mládí fandím Slavii. Mám radost, že se dostala do Ligy mistrů a ve své premiéře, přestože má mladé mužstvo, jehož tržní hodnota je desetkrát menší než Arsenalu nebo Sevilly, neudělala českému fotbalu ostudu. Jsem rád, že uspěla i v Bukurešti.
Nejsem ale blázen, abych si v době honu na české politiky udělal jen tak výlet na fotbal. Není také pravda, jak naznačují LN na základě anonymního zdroje, že bych v Sofii zavelel „na Bukurešť“. Přelet ze Sofie do Bukurešti byl naplánován několik dní dopředu, což lze snadno doložit letovým plánem vládní letky.
Vládní zmocněnec Micula byl před časem v Praze, nyní byla řada na mně. Jiný volný den v kalendáři do konce roku nemám. Jednání s ním bylo důležité. Předáváme si zkušenosti z roku 2002, kdy jsem organizoval summit NATO v Praze. Chceme, aby bukurešťský summit dopadl dobře.
Bude tam projednávána protiraketová obrana aliance, budeme řešit budoucnost naší vojenské přítomnosti v neklidném Kosovu. Co říci závěrem? Mohl jsem ze strachu, že to na mě noviny vytáhnou, v Bukurešti na fotbal nejít a po jednání odletět domů. Úspěch Slavie bych neviděl, nic by se nestalo. A nebo jsem mohl odletět ze Sofie rovnou do Prahy a na fotbal se podívat doma v teple u televize.
Do Bukurešti bych zaletěl jindy, ale musel bych urazit o dva tisíce kilometrů víc, což by stálo mnohem víc peněz, nehledě na to, že bych musel složitě hledat volný den ve svém nabitém programu. Rozhodl jsem se pro variantu výše popsanou. Nelituji toho a ostatní prosím, aby k tomu přistupovali férově. Ať už fandí Spartě, nebo Slavii, ať už se mnou souhlasí, či ne.
Jaká jsou fakta? Z bulharské Sofie, kde se konala schůzka zástupců vlád sedmnácti států Středoevropské iniciativy, jsem s vládní letkou odletěl v úterý 27. 11. po obědě do Bukurešti. Hodinu a půl jsem jednal s Victorem Miculou, státním tajemníkem a vládním zmocněncem pro summit NATO, který se bude konat v dubnu v rumunském hlavním městě. Následovala pracovní večeře s Christianem Raduleskem, šéfem poslanců a zahraničněpolitickým mluvčím Demokratické strany, která dva dny před tím jasně vyhrála rumunské volby do Evropského parlamentu.
V devět večer jsem pak odjel na stadion Steaua Bukurešť fandit pražské Slavii v zápase Ligy mistrů, po němž jsme odletěli ještě v noci do Prahy. Druhý den ráno, se třemi hodinami spánku na kontě, jsem byl zpět v úřadě, měl jednu schůzku za druhou, večerní zasedání vlády skončilo v jedenáct v noci. Nestěžuji si, ale nevím, zda je na místě mluvit o výhodách spojených s funkcí nebo o velké zábavě.
Na Bukurešť!? Kdepak...
Ano, přiznávám, od mládí fandím Slavii. Mám radost, že se dostala do Ligy mistrů a ve své premiéře, přestože má mladé mužstvo, jehož tržní hodnota je desetkrát menší než Arsenalu nebo Sevilly, neudělala českému fotbalu ostudu. Jsem rád, že uspěla i v Bukurešti.
Nejsem ale blázen, abych si v době honu na české politiky udělal jen tak výlet na fotbal. Není také pravda, jak naznačují LN na základě anonymního zdroje, že bych v Sofii zavelel „na Bukurešť“. Přelet ze Sofie do Bukurešti byl naplánován několik dní dopředu, což lze snadno doložit letovým plánem vládní letky.
Vládní zmocněnec Micula byl před časem v Praze, nyní byla řada na mně. Jiný volný den v kalendáři do konce roku nemám. Jednání s ním bylo důležité. Předáváme si zkušenosti z roku 2002, kdy jsem organizoval summit NATO v Praze. Chceme, aby bukurešťský summit dopadl dobře.
Bude tam projednávána protiraketová obrana aliance, budeme řešit budoucnost naší vojenské přítomnosti v neklidném Kosovu. Co říci závěrem? Mohl jsem ze strachu, že to na mě noviny vytáhnou, v Bukurešti na fotbal nejít a po jednání odletět domů. Úspěch Slavie bych neviděl, nic by se nestalo. A nebo jsem mohl odletět ze Sofie rovnou do Prahy a na fotbal se podívat doma v teple u televize.
Do Bukurešti bych zaletěl jindy, ale musel bych urazit o dva tisíce kilometrů víc, což by stálo mnohem víc peněz, nehledě na to, že bych musel složitě hledat volný den ve svém nabitém programu. Rozhodl jsem se pro variantu výše popsanou. Nelituji toho a ostatní prosím, aby k tomu přistupovali férově. Ať už fandí Spartě, nebo Slavii, ať už se mnou souhlasí, či ne.
