Hospice nás znovu učí „umění umírat“

Přes sedmdesát zemí se již tradičně připojí 6. října ke Světovému dni hospicové a paliativní péče. Ten i letos upozorní na potřeby nevyléčitelně nemocných a jejich rodin v závěrečné fázi života a nabídne možnost podpory hospiců ze strany dobrovolníků a dárců.
Hospicové hnutí, zaměřené na tzv. paliativní péči, nás znovu učí považovat umírání za součást života. Paliativní medicína poskytuje úlevu od bolesti a jiných svízelných symptomů. Začleňuje do péče o pacienta psychické i duchovní aspekty člověka a vytváří tolik potřebný podpůrný systém, který pomáhá rodině vyrovnat se s pacientovou nemocí a zármutkem po jeho smrti. Tváří v tvář nárokům na eutanazii razí hospicové hnutí heslo: Pomáhat v umírání ano, pomáhat k smrti ne. 
I z vlastní zkušenosti dobrovolníka v jednom zařízení hospicového typu v zahraničí mohu potvrdit, že umírání je možné lidsky zvládnout. A co víc – pro doprovázející bývá tato zkušenost velmi obohacující. Stále totiž platí, že „smrt je učitelkou života“.
Tiché, ovšem nesmírně cenné působení téměř dvou desítek českých a moravských hospiců je tím správným slovem k pokusům o legalizaci eutanazie.