Řešení musí být kompromisem: blob bude, ale bude buď jinde na Letné, nebo někde úplně jinde, a bude poněkud jiný, tj. menší. Ta tím účelem bude vytvořen řídící tým a tři subkomise, celkem 34 papalášů, odborníků a právníků. Musí vzít úvahu, že peněz je zatraceně málo: pro členy týmu i pro knihovnu. To je cesta tak říkajíc byrokratická. Cílem je, aby se primátor najedl (přesněji řečeno nezůstal hladový) a knihovna zůstala celá (i když možná jinde a menší).
Zároveň se otvírá cesta revoluční: na ministra kultury se obrátila skupina architektů (jeden z nich dokonce význačný, z dopisu není jasné, zda o tomto jeho titulu rozhodl nějaký úřad, jeho kolegové nebo on sám) s upozorněním, že soutěž proběhla neregulérně a porota porušila skoro všechna pravidla, která porušit mohla.
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.
Žádají její anulování, odškodnění poškozených (tj. těch, co nevyhráli) a potrestání viníků. Odpůrci i přívrženci projektu už sbírají podpisy, přívrženci demonstrují před magistrátem a je otázka času, kdy tak odpůrci učiní taky (jeden, prof. Knížák, už před magistrátem coby zatím osamělý demonstrant byl).
Předpokládám, že vývoj teď poběží po obou liniích: komise budou rokovat a jak to u komisí bývá, geometrickou cestou se množit. Podobně se budou množit i demonstranti a nakonec dojde na barikády. V komisích budou posléze všichni, co dosud nestaví barikády, a na barikádách ti, na něž se při utváření komisí nedostalo.
Nepsal bych o tom, kdyby se na tomto vášnivém a pokud legračním příkladě nevyjevily dvě navzájem související slabiny české demokracie: Ti, kdož jsou kompetentní učinit nějaké rozhodnutí, učiní ho a pak zjistí, že u nemalé části veřejnosti narazilo, nemyslí na nic jiného než na to, jak by se z něho vykroutili. A ti, kterým se rozhodnutí nelíbí (např. protože se na ně nedostalo), se za každou cenu snaží ho zvrátit: nejprve u soudu (jenže není v možnostech soudu uspokojit všechny), potom na barikádách (i když v tomto případě to doufejme tak daleko nepůjde).
Řešení na barikádách bývá většinou jednoznačné a nezvratné: bohužel se během něho knihovny nestavějí, nýbrž bourají.
