Po létech pátrání – úspěch! Ještě v nedávné minulosti nemohl nikdo donutit věhlasného samouka umělce, vědce, vynálezce a cestovatele, aby ve své vrozené skromnosti vyjevil svůj pseudonym - Milan Knížák - , pod nímž se po desetiletí tak úspěšně skrýval. Ba co víc, muž, jenž v zájmu zmatení dotěrných slídilů a tím i zbytečnému odhalení své osoby, si před své adoptované jméno předložil i titul profesor. Ze své nenápadné pozice tak po desetiletí mohl přispívat k nevídanému rozkvětu naší vlasti. Ovšemže velikost tohoto muže se projevila ve chvíli nouze nejvyšší. Vyslyšel volání Pražanů, nebál se rizika, sedl ke stolu a stal se architektem.
To jej ovšem prozradilo. Vždyť kdo jiný, než ´Největší architekt všech dob´, si to může úspěšně rozdat s ´Největší briketou na světě´ a potřít na celé čáře ´Trochu menšího architekta´ s jeho ubohým ´Blobem´.
To jej ovšem prozradilo. Vždyť kdo jiný, než ´Největší architekt všech dob´, si to může úspěšně rozdat s ´Největší briketou na světě´ a potřít na celé čáře ´Trochu menšího architekta´ s jeho ubohým ´Blobem´.
