V tichém zamyšlení nad odchodem Jaroslavy Moserové bychom neměli opomenout ani další užitečnou aktivitu této vzácné ženy - podíl na vzniku projektu Absurdity totality. Jeho smysl, být účinným lékem v boji s „politickou sklerózou“ veřejnosti, nabývá na významu právě dnes, kdy následovníci díla katů naší svobody získávají stále významnější pozice v orgánech a institucích demokratického státu. I to je jeden z odkazů velké malé dámy: bojovat s nemravnou rozpínavostí komunistů ve společnosti tím, že si budeme připomínat nejen ty nejobludnější, ale také téměř zapomenuté „drobné“ každodenní zrůdnosti, jimiž nám samozvaní rudí otrokáři povýšeně dávali pocítit svoji moc.
Asi málokdo pochybuje o tom, že život Jaroslavy Moserové byl smysluplný a plnohodnotný. Přesto můžeme v okamžicích loučení dvou věcí upřímně litovat. Že většina našich zákonodárců nenašla dostatek moudrosti k tomu, aby ji v roce 2003 zvolila do funkce historicky první prezidentky České republiky. A že tento nejen symbolický dluh, který vůči ní naše společnost má, zůstane navždy nesplacen.
Asi málokdo pochybuje o tom, že život Jaroslavy Moserové byl smysluplný a plnohodnotný. Přesto můžeme v okamžicích loučení dvou věcí upřímně litovat. Že většina našich zákonodárců nenašla dostatek moudrosti k tomu, aby ji v roce 2003 zvolila do funkce historicky první prezidentky České republiky. A že tento nejen symbolický dluh, který vůči ní naše společnost má, zůstane navždy nesplacen.
