Polemiky s články v novinách nejsou mou oblíbenou disciplínou, ale pokud vycházejí z nepřesných informací, ozvat se musím. Jádro zprávy v sobotních LN je přitom pravdivé. Ano, tato schůzka se chystá. Jenže jsem nebyl pozván „na kobereček“ - pozvání předcházel můj dopis z 9. května, kterým ministra kultury právě ke „svolání porady na téma jak dál“ vyzývám.
Větší problém však vidím ve výkladu tzv. „klíčových problémů“. V prvé řadě jde o výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou údajně „uplatnil Ježek“. Stěží může jít o můj útok na české právo, když vše kolem soutěže pečlivě zkoumalo a schvalovalo právě ministerstvo kultury. Nekoná se ani údajná záhada kolem pozemků vyčleněných Prahou pro výstavbu knihovny. Jejich úpravu totiž neiniciovala Národní knihovna, ale odborníci z Útvaru pro rozvoj hl. města Prahy, kteří doporučili vyměnit cca 2000 metrů čtverečních ze západního okraje za stejnou výměru na jihu. V říjnu 2006 zpracovali analýzu této problematiky pro primátora Pavla Béma – včetně návrhu na změnu územního plánu, který pod názvem „Národní knihovna“ Rada hlavního města 23. ledna 2007 odhlasovala. Podrobné vysvětlení, jež autorka postrádá, je od loňského října zveřejněno na webu NK.
Vzhledem k ohlasu zmínky o případné národní sbírce na výstavbu nové knihovny bych rád upřesnil, že Národní knihovna ČR nic podobného nechystá. Pokud s ní ale někdo přijde, bránit se jí nebudeme. I když osobně bych považoval za mezinárodní ostudu, kdyby země, v níž politici všech stran veřejně proklamují podporu vědě i vzdělání, nenašla dost financí na takovou stavbu. Jen pro srovnání – v roce 2002 otevřeli novou národní knihovnu dokonce i v Bělorusku. A v Pekingu vedle olympijských stadionů dokončují s rozpočtem více než 3,6 miliardy korun stavbu druhé budovy národní knihovny.
Větší problém však vidím ve výkladu tzv. „klíčových problémů“. V prvé řadě jde o výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou údajně „uplatnil Ježek“. Stěží může jít o můj útok na české právo, když vše kolem soutěže pečlivě zkoumalo a schvalovalo právě ministerstvo kultury. Nekoná se ani údajná záhada kolem pozemků vyčleněných Prahou pro výstavbu knihovny. Jejich úpravu totiž neiniciovala Národní knihovna, ale odborníci z Útvaru pro rozvoj hl. města Prahy, kteří doporučili vyměnit cca 2000 metrů čtverečních ze západního okraje za stejnou výměru na jihu. V říjnu 2006 zpracovali analýzu této problematiky pro primátora Pavla Béma – včetně návrhu na změnu územního plánu, který pod názvem „Národní knihovna“ Rada hlavního města 23. ledna 2007 odhlasovala. Podrobné vysvětlení, jež autorka postrádá, je od loňského října zveřejněno na webu NK.
Vzhledem k ohlasu zmínky o případné národní sbírce na výstavbu nové knihovny bych rád upřesnil, že Národní knihovna ČR nic podobného nechystá. Pokud s ní ale někdo přijde, bránit se jí nebudeme. I když osobně bych považoval za mezinárodní ostudu, kdyby země, v níž politici všech stran veřejně proklamují podporu vědě i vzdělání, nenašla dost financí na takovou stavbu. Jen pro srovnání – v roce 2002 otevřeli novou národní knihovnu dokonce i v Bělorusku. A v Pekingu vedle olympijských stadionů dokončují s rozpočtem více než 3,6 miliardy korun stavbu druhé budovy národní knihovny.
