Na první pohled je lepší věnovat se nové vládě, veřejnoprávní televize je tu přece i pro mikroskopické menšiny a jejich zájmy. Stejně tak je zdánlivě veřejnoprávní nenafukovat událost, která se z odstupu několika let, ne-li měsíců, může ukázat být pouhou pěnou dní.
Jenže vajíčka s velkou pravděpodobností ohlašují důležitý společensko-politický ý fenomén: příští premiér bude ostře rozdělovat společnost, už teď tu vzniká subkultura antiparoubkismu s potenciálem promítnout se časem i do velké politiky. Že se Paroubkovi nechce vést takové nepříjemné úvahy veřejně, je pochopitelné. Velký zájem se jich účastnit nemůže mít ani Mirek Topolánek. Z Paroubkových obtíží sice těží, ale jen pod podmínkou, že o nich mluví někdo jiný. On sám by se musel buď přidat k alianci „otřesených“ a hrát si na svatouška, jímž není, nebo cynicky připisovat všechnu vinu Paroubkovi a riskovat, že bude vypadat jako hyena. Moderátor tudíž včera udělal dobře oběma.
Připomnělo to stejný pořad se stejným Paroubkem loni těsně před krajskými volbami a těsně po krvavé střílečce na předsedově autogramiádě v baru Monarch. Tehdy se Paroubek potřeboval těch několik dní zbývajících do voleb skrýt před dotěrnými novináři – a v OVM, kam už byl ohlášen předtím, mu dali šanci mluvit místo střílečky ovšem možném, včetně hospodaření města Hradce Králové.
Zdá se, že v kritických momentech měknou ČT tváří v tvář velkým stranám kolena. Šéf zpravodajství Milan Fridrich před pár dny vysvětlil své časté telefonáty a esemesky s Ivanem Langerem a Jaroslavem Tvrdíkem tím, že prý s nimi domlouvá diskusní pořady. Je vidět, že to dělá opravdu svědomitě a že nic neponechá náhodě.
Jenže vajíčka s velkou pravděpodobností ohlašují důležitý společensko-politický ý fenomén: příští premiér bude ostře rozdělovat společnost, už teď tu vzniká subkultura antiparoubkismu s potenciálem promítnout se časem i do velké politiky. Že se Paroubkovi nechce vést takové nepříjemné úvahy veřejně, je pochopitelné. Velký zájem se jich účastnit nemůže mít ani Mirek Topolánek. Z Paroubkových obtíží sice těží, ale jen pod podmínkou, že o nich mluví někdo jiný. On sám by se musel buď přidat k alianci „otřesených“ a hrát si na svatouška, jímž není, nebo cynicky připisovat všechnu vinu Paroubkovi a riskovat, že bude vypadat jako hyena. Moderátor tudíž včera udělal dobře oběma.
Připomnělo to stejný pořad se stejným Paroubkem loni těsně před krajskými volbami a těsně po krvavé střílečce na předsedově autogramiádě v baru Monarch. Tehdy se Paroubek potřeboval těch několik dní zbývajících do voleb skrýt před dotěrnými novináři – a v OVM, kam už byl ohlášen předtím, mu dali šanci mluvit místo střílečky ovšem možném, včetně hospodaření města Hradce Králové.
Zdá se, že v kritických momentech měknou ČT tváří v tvář velkým stranám kolena. Šéf zpravodajství Milan Fridrich před pár dny vysvětlil své časté telefonáty a esemesky s Ivanem Langerem a Jaroslavem Tvrdíkem tím, že prý s nimi domlouvá diskusní pořady. Je vidět, že to dělá opravdu svědomitě a že nic neponechá náhodě.
