Já sice nemám možnost odebírat LN, ale moje známá z Česka mi poslala výstřižek dopisu pana dr. Průchy. Tolik jsem milovala knihy o Káju Maříkovi, že jsem si je přivezla na Floridu v roce 1948. Dodnes stojí v mé knihovně na čestném místě. Znám je skoro zpaměti, ale občas, když potřebuji úlevu z tohoto digitálního, elektronického světa, tak ty ušmudlané, rozpadávající se knížky znovu vytáhnu a cítím vůni brdských lesů.
Takže hurá, ať žije Kája v našich vzpomínkách. Škoda, je mi líto, že dnešní mládež to nezná a bylo by jim to cizí a divné.
Takže hurá, ať žije Kája v našich vzpomínkách. Škoda, je mi líto, že dnešní mládež to nezná a bylo by jim to cizí a divné.
