Neděle 29. ledna 2023, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

KAMBERSKÝ: Házejte na Babiše vajíčka, ale ne během piety

Kamberský

  13:57
Politik musí občas ustát, zvládnout pískot, rajčata, možná dokonce i vajíčka. Je to součást jeho práce. Ale je pár chvil, kdy bychom si pískot i rajčata mohli odpustit - zejména u pietních akcí. Když vzpomínáme na zbytečně zmarněné životy, neměla by aktuální politická antipatie přehlušit trvalou a hlubokou úctu k padlým.

Pietní akt k uctění památky padlých v srpnu 1968 se konal 21. srpna 2018 před budovou Českého rozhlasu v Praze. foto:  Dan Materna, MAFRA

Když politici odhalují pamětní desku lidem zahynuvším pod sovětskými hlavněmi, stojí tam jako zástupci státu. Státu, který nemá příliš hrdinů ani příliš chvil, kdy by mohl oslavovat udatnost. Pískot v takovou chvíli - jakkoli je namířen proti konkrétnímu politikovi - je vyjádřením neúcty k celé ceremonii.

Ani na vteřinu neobstojí námitka, že současná vláda se opírá o hlasy komunistů a tím ona sama narušuje jakoukoli pietu. Nebyli to čeští komunisté, kdo před padesáti lety stříleli československé občany. Dokonce právě naopak - národ tehdy stál za svým komunistickým vedením. Podporu od KSČM má smysl omlacovat vládě 25. února, ale nikoli 21. srpna, kdy měla komunistická věrchuška absolutně největší podporu.

A se sovětskými okupačními vojsky nemá ani pan Babiš, ani pan Vondráček lautr nic společného, ať už mají minulost jakoukoliv. A zejména: takový nedůstojný brajgl si nezaslouží ti, kteří tenkrát nasadili vlastní životy. Grotesknost celé situace lze ukázat na jednom detailu: nejvýše postaveným ústavním činitelem na místě byl předseda Senátu Milan Štěch, dnes člen vládní strany a taktéž bývalý komunista. A na něj nikdo nepískal.

Pískejme na Babiše jindy a jinde. Třeba dnes na Úřadu vlády, třeba zítra klidně u rozhlasu. Ale nedělejme kravál při pietních shromážděních. To je elementární pravidlo slušného chování, asi jako že nepliveme na zem a nesmrkáme do dlaně.