Takový Andrej Babiš: dokud hrál roli uvážlivého byznysmena a luxoval voliče na pravici, důsledně mluvil o vyrovnaném rozpočtu. Ale co se stal premiérem, vidí situaci docela jinak. Krásně kopíruje jiného inženýra z VŠE, který mluvil o úsporách, a přitom rozdával voličům dávky – ačkoli toto srovnání spolehlivě všechny věrné klausovce i babišovce nasrdí.
Když budeme chtít, ukážeme podobné otočky i u jiných partají. Miroslav Kalousek má pověst rozpočtového střelce, který škrtal výdaje přebujelého státu. Málokdo si pamatuje, že on i jeho strana těsně předtím masivně schvalovala kropení voličů z vrtulníku, včetně nesmyslných dávek jako pastelkovné. Sám Kalousek se usmíval z plakátů coby ten, kdo zdvojnásobil dávky maminkám. Posmívat se můžeme i ODS: jen minulý týden chtěla zvyšovat důchody ještě více než vláda...
Podíváme-li se na rozpočet z vesmíru, opravdu není žádný důvod, abychom hospodařili na dluh. Německá ekonomika je na tom podobně jako česká – uměřený růst, minimální nezaměstnanost a krom toho se země potýká s integrací více než milionu (!) přistěhovalců. A veřejné rozpočty (federace, spolkové země a veřejné instituce) hospodaří nikoli na dluh, ale dohromady s přebytkem 48 miliard eur – ten přebytek by dokázal financovat náš státní rozpočet od ledna do října…
Ano, při minimální nezaměstnanosti (skoro všichni platí daně, málokdo bere dávky), při hospodářském růstu není důvod si půjčovat. Ale pokud nám vládnou populisté s levicí aještě tvrdší levicí, měli bychom být vlastně rádi, že je plánovaná sekera relativně velmi nízká. A že dodržuje dlouhodobý plán, takzvaný střednědobý výhled. Národní rozpočtová rada, která na plány státu dohlíží, nemá k prognóze námitek.
Stejně se budeme nakonec divit: ani Klausovi, ani Kalouskovi, ani Babišovi plán nikdy nevyšel.
