Jako by v tom bylo znamení osudu: my, český národ, se musíme vždycky připravit na nepohodu; pořád znovu musíme svou setbu ukládat do půdy postlané pomíjivostí všeho a vystavené krutým časům. Vždycky znovu musíme začínat s tím, že se jde do nejhoršího, že to musíme vydržet a předržet, že to lepší a šťastnější je až daleko, hodně daleko před námi.
Vždy znovu jsme měli před sebou to těžké, trpělivé a starostlivé čekání, takové dějinné zimy, takové šedivé dny; a vždy znovu jsme je přežili s nějakou postilou v ruce a očima upřenýma do časů, kdy zas všechna naše práce nám vydá veškerý svůj plod. Zase jsou před námi tvrdé a šedivé dny; ale copak už nevíme ze svých dějin, že za nimi vždycky svítalo národní jaro?
Lidové noviny 10. 11. 1938
Fejetony Karla Čapka vybírá Městská knihovna v Praze, která zpřístupnila kompletní Čapkovo dílo v elektronické podobě na www.mlp.cz/karelcapek.