Kdo byl J. A. Baťa

Téměř půl stolwetí se tradovalo, že J. A. Baťa byl kolaborant. Pravda je však taková, že před svou emigrací v r. 1939 do USA dal na odboj 90 milionů, při své zastávce v Londýně Janu Masarykovi na jeho činnost 30 tisíc dolarů a spojencům dalších 80 millionů. Přesto se dostal neprávem na černou listinu Velké Británie a USA a 3. 5. 1947 byl tzv. Národním soudem odsouzen jako kolaborant na 15 let a ke konfiskaci veškerého majetku. O tom a dalších věcech  bylo možno se dočíst už v r. 1951 v knize Brazilce F. M. Arcanja Svět porozumí. Příběh krále bot J. A. Bati (česky až v 2004). Odpovídá na tři otázky: 1. Proč se po tragické smrti T. Bati  12. 7. 1932 stal majitelem Baťovga koncernu jeho nevlastní bratr J. A. Baťa, a ne syn Tomík? 2. Na základě čeho se J. A. Baťa dostal za války na černou listinu  a 3. 5. 1947 byl odsouzen (…)? 3. Kdo či jaký byl J. A. Baťa?  Rozšířil koncern v l. 1932-1938 šestkrát, založil dalších dvacet „Zlínů“ jako průmyslových zahradních měst, zřídil Studijní ústav s pěti sty vědců a techniků, za spis Budujeme stát pro 40,000.000 lidí a za technickou tvůrčí práci (přemístil koppec Tresný z jednoho břehu Moravy na druhý a znemožnil tak záplavy v Bahňáku) dostal doktorát technických věd, v Brazilii, kam se odbral v r. 1941 z USA, byl navržen na Nobelovu cenu atd.  Mnohem podrobnjěi než Arcanjo vylíčil vše, na základě stuida archivů našich a brazilských, M. Ivanov v knize Sága o životě a smrti J. A. Bati a jeho bratra Tomáše (1998)