Musím říct, že již dávno jsem nečetl větší „vědeckou“ fantasmagorii, než co zplodil profesor půdoznalectví pan Miroslav Kutílek ve svém výše označeném článku, ve kterém mj. tvrdí, a „důkazy“ dokládá, následující, cituji:
1) Nezpochybňuji změnu klimatu.
2) V rozmezí let 124 993 až 123 211 před současností byly teploty vyšší, než ty současné.
3) Od roku 11 191 před současností, tedy v holocénu se v blízkosti pólu střídala období teplejší a chladnější než je současné období.
4) Z dat uveřejněných ve vědeckých časopisech vyplývá, že existovala středověká teplá perioda přibližně v rozmezí 900 až 1300 n.l. V některých regionech je časový údaj mírně posunutý. Podstatné je, že teploty byly tehdy o 1 až 2,5 oC vyšší, než jsou současné.
5) Oteplování tedy nenastalo vlivem skleníkových plynů. Způsobily ho další faktory.
Konec citátů.
Z celého článku vyplývá, že ti, kdo hovoří o tzv. „globálním oteplování“, strkají hlavu do písku před skutečností, že k žádnému globálnímu oteplování vinou lidí vlastně vůbec nedochází.
Nevím. Jsem v tomto oboru pouhým laikem. O „globálním oteplování“ vím jen z vlastních „pozorování“ (holt už není tolik sněhu jako bejvalo). Ledovce nám na pevnině mizí a na moři se čím dál rychleji rozpadají, masově vznikají uragány a už nám sem prý létají exotičtí komáři z Afriky. Dokonce se ve stejném čísle LN na jiné stránce píše o „Náhlém vzestupu malárie“.
Jak říkám, nevím, jsem jen laik. Selský rozum mi však říká, že když někdo v názvu svého článku uvede: „Nezpochybňuji změnu klimatu“, přičemž uvede řadu různých období, kdy údajně teploty byly vyšší než dnes, a přitom současně prohlásí: „Oteplování tedy nenastalo vlivem skleníkových plynů. Způsobily ho další faktory.“, musím se ptát, zda tedy nějaké to globální oteplování dnes vůbec je či nikoliv. Je totiž nabíledni, že i pan profesor si je vědom, že ke změnám teploty historicky dochází. Pokud tedy globální oteplování dnes existuje, který rok je výchozím bodem? Pan profesor přeci ví na rok a ½ oC přesně od kdy do kdy před více jak sto tisíci lety jaká teplota to na téhle planetě vlastně byla.
Dle mého názoru však není důležité, zda nějaké to oteplování vůbec je či není. Domnívám se však, že pokud existuje byť i jen miniaturní podezření na globální oteplování, je nutné si zodpovědět následující otázky:
a) Je globální oteplování pro tuto planetu škodlivé, či ho můžeme ignorovat?
b) Pokud ho ignorovat nemůžeme, je v případě dosažení jeho únosnosti vratné či nevratné?
c) Pokud je „nevratné“, není náhodou pro lidstvo lepší si na něj už teď dát majzla?
A je prdlačku důležité pachtit se za zjištěním, zda ho dělají lidé či nikoliv. No, a pokud nevím, co ho způsobuje, tak holt si dám „majzla“ na veškeré jeho potenciální příčiny už teď. Každý blb, počínaje automechanikem až po doktora, vám přeci řekne, že prevence je v jejich činnosti to nejdůležitější. Jen ti naši páni profesoři to evidentně nevědí.
1) Nezpochybňuji změnu klimatu.
2) V rozmezí let 124 993 až 123 211 před současností byly teploty vyšší, než ty současné.
3) Od roku 11 191 před současností, tedy v holocénu se v blízkosti pólu střídala období teplejší a chladnější než je současné období.
4) Z dat uveřejněných ve vědeckých časopisech vyplývá, že existovala středověká teplá perioda přibližně v rozmezí 900 až 1300 n.l. V některých regionech je časový údaj mírně posunutý. Podstatné je, že teploty byly tehdy o 1 až 2,5 oC vyšší, než jsou současné.
5) Oteplování tedy nenastalo vlivem skleníkových plynů. Způsobily ho další faktory.
Konec citátů.
Z celého článku vyplývá, že ti, kdo hovoří o tzv. „globálním oteplování“, strkají hlavu do písku před skutečností, že k žádnému globálnímu oteplování vinou lidí vlastně vůbec nedochází.
Nevím. Jsem v tomto oboru pouhým laikem. O „globálním oteplování“ vím jen z vlastních „pozorování“ (holt už není tolik sněhu jako bejvalo). Ledovce nám na pevnině mizí a na moři se čím dál rychleji rozpadají, masově vznikají uragány a už nám sem prý létají exotičtí komáři z Afriky. Dokonce se ve stejném čísle LN na jiné stránce píše o „Náhlém vzestupu malárie“.
Jak říkám, nevím, jsem jen laik. Selský rozum mi však říká, že když někdo v názvu svého článku uvede: „Nezpochybňuji změnu klimatu“, přičemž uvede řadu různých období, kdy údajně teploty byly vyšší než dnes, a přitom současně prohlásí: „Oteplování tedy nenastalo vlivem skleníkových plynů. Způsobily ho další faktory.“, musím se ptát, zda tedy nějaké to globální oteplování dnes vůbec je či nikoliv. Je totiž nabíledni, že i pan profesor si je vědom, že ke změnám teploty historicky dochází. Pokud tedy globální oteplování dnes existuje, který rok je výchozím bodem? Pan profesor přeci ví na rok a ½ oC přesně od kdy do kdy před více jak sto tisíci lety jaká teplota to na téhle planetě vlastně byla.
Dle mého názoru však není důležité, zda nějaké to oteplování vůbec je či není. Domnívám se však, že pokud existuje byť i jen miniaturní podezření na globální oteplování, je nutné si zodpovědět následující otázky:
a) Je globální oteplování pro tuto planetu škodlivé, či ho můžeme ignorovat?
b) Pokud ho ignorovat nemůžeme, je v případě dosažení jeho únosnosti vratné či nevratné?
c) Pokud je „nevratné“, není náhodou pro lidstvo lepší si na něj už teď dát majzla?
A je prdlačku důležité pachtit se za zjištěním, zda ho dělají lidé či nikoliv. No, a pokud nevím, co ho způsobuje, tak holt si dám „majzla“ na veškeré jeho potenciální příčiny už teď. Každý blb, počínaje automechanikem až po doktora, vám přeci řekne, že prevence je v jejich činnosti to nejdůležitější. Jen ti naši páni profesoři to evidentně nevědí.
