Kdo vadí socialistům

Když Daniel Kaiser minulý týden na těchto stránkách doporučoval („Kroužkovat, kroužkovat, kroužkovat“, Lidové noviny, 28. května 2009), aby voliči ODS v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu podpořili preferenčním hlasem Hynka Fajmona, argumentoval mj. tím, že jde o oběť manipulace stranického vedení: byl odsunut až na osmé místo kandidátky. To ale nemohl vědět, že ještě tentýž den Strana evropských socialistů poslance Fajmona zařadí mezi jedenáct „nejstrašnějších kandidátů“ za to, že má jiný názor na otázku budoucí politiky EU týkající se ochrany klimatu. Osobně považuji právě to za důvod, proč dát Hynku Fajmonovi svůj hlas. Vnitrostranické pletichy mohou být voličům ukradené. Důležitější je to, že eurosocialisté českému voliči vzkázali, že nemají problém se „salónními suverenisty" typu Jany Bobošíkové, ale spíše s lidmi, kteří svůj poslanecký mandát chápou jako poslání, mají vlastní rozum, nebojí se ho používat, jsou ve svých názorech konzistentní a nehlasují s ostatními jen proto, že se to má.