Tak pregnantní, ale přitom věcný a nehysterický rozbor Klausových myšlenek jsem už dlouho nečetl. Nezbývá mi, než plně se ztotožnit s autorovými názory a přát si do budoucna i od dalších politologů a především novinářů podobně přesné analýzy.
Na okraj ještě připojuji své postřehy ke Klausově působení na postu prezidenta, který zcela jednoznačně využívá k široké popularizaci své osoby a připravuje si tak půdu pro své další zvolení - ať už nepřímo poslanci a senátory, anebo přímo občany ČR. Snaží se tak dostat do role "prezidenta-tatíčka" všech, přitom však primární funkce svěřené mu Ústavou naplňuje se skřípěním zubů a často proti duchu ústavního zákona. Přesvědčil nás o tom jak při jmenování soudců Ústavního soudu a dalších soudců, tak i při jmenování členů Bankovní rady ČNB. Ve většině případů navrhoval kandidáty myšlenkově a světonázorově jemu blízké, bez většího ohledu na jejich odborné a morální kvality - to se projevilo zejména u návrhů ústavních soudců. Toto všechno mu slouží především k jednomu základnímu cíli - a to je co největší posílení své prezidentské funkce na úkor zejména vlády a parlamentu tak, aby získal i jiné z Ústavy prezidentu nepříslušející pravomoce.
Proto by si měli všichni občané ČR, ale hlavně prezidentští volitelé včas uvědomit lacinost a prvoplánovitost, zároveň však nebezpečnost Klausových činů v pozici prezidenta a nedopustit jeho další zvolení, abychom se neocitli v těsné blízkosti Kazachstánu, Uzbekistánu či Turkmenistánu, jejichž politické představitele Klaus tak velebí.
Na okraj ještě připojuji své postřehy ke Klausově působení na postu prezidenta, který zcela jednoznačně využívá k široké popularizaci své osoby a připravuje si tak půdu pro své další zvolení - ať už nepřímo poslanci a senátory, anebo přímo občany ČR. Snaží se tak dostat do role "prezidenta-tatíčka" všech, přitom však primární funkce svěřené mu Ústavou naplňuje se skřípěním zubů a často proti duchu ústavního zákona. Přesvědčil nás o tom jak při jmenování soudců Ústavního soudu a dalších soudců, tak i při jmenování členů Bankovní rady ČNB. Ve většině případů navrhoval kandidáty myšlenkově a světonázorově jemu blízké, bez většího ohledu na jejich odborné a morální kvality - to se projevilo zejména u návrhů ústavních soudců. Toto všechno mu slouží především k jednomu základnímu cíli - a to je co největší posílení své prezidentské funkce na úkor zejména vlády a parlamentu tak, aby získal i jiné z Ústavy prezidentu nepříslušející pravomoce.
Proto by si měli všichni občané ČR, ale hlavně prezidentští volitelé včas uvědomit lacinost a prvoplánovitost, zároveň však nebezpečnost Klausových činů v pozici prezidenta a nedopustit jeho další zvolení, abychom se neocitli v těsné blízkosti Kazachstánu, Uzbekistánu či Turkmenistánu, jejichž politické představitele Klaus tak velebí.
