Kníže bude vtipkovat

Definitivní důkaz pro nedostatek principiálnosti bude zřejmě snesen dnes. V Bruselu se sejdou ministři zahraničí Severoatlantické aliance, aby odsouhlasili normalizaci vztahů s Ruskem. Normalizace by měla vypadat tak, že se zase začne oficiálně scházet Rada NATO-Rusko, jakýsi pracovní výbor pro každodenní komunikaci.

Už to, že se loni za trest zvolilo zmrazení nedůležité rady, bylo důkazem, že NATO se chce zlobit jenom formálně. Pokud ale ministři zruší i formální protest, postupují od přetvářky k přímočarému cynismu. Rusko se z Gruzie samozřejmě nestáhlo a věcné důvody pro rozčilení Západu nemizí, mizí jen bezprostřední naléhavost, síla okamžiku, která politiky nutí něco dělat. Roztěkanost, jeden z charakteristických rysů naší doby, do značné míry určuje i dění v zahraniční politice.

Zajímavý je český aspekt celé věci: ministr Karel Schwarzenberg má tak jako všichni jeho kolegové právo veta, které tak jako žádný z jeho kolegů dnes nepoužije. Místo toho má připraveno několik vtípků a bonmotů, jimiž svým kolegům elegantně připomene, že si na Rusko musejí dávat pozor. Pěkné, ale proč se tedy vlastně loni společně s premiérem Topolánkem a vicepremiérem Vondrou o Gruzii tak pohádal s prezidentem? Máme tomu rozumět tak, že na místě, kde se o ničem nerozhoduje, si vjedeme do vlasů, zatímco tam, kde aspoň něco málo ovlivnit můžeme, pozorujeme, jak zvedají ruce ti velicí? 

S takovou mentalitou asi opravdu nemá smysl bavit se o Lisabonské smlouvě, jejíž podstata spočívá v rušení desítek práv veta uvnitř EU. Pokud ho naši reprezentanti nejsou schopni použít ani tehdy, když jsou o špatnosti návrhu přesvědčeni, je možná lepší, aby se marné naděje vůbec nemohly vylíhnout.