Josef Lux coby nejúspěšnější polistopadový předseda dokázal stranu zbavit největšího zápachu, který si přinesla z Národní fronty, a přesvědčit voliče, že v Česku není vlády bez lidovců. S myšlenkou na něj vybrali delegáti i Jiřího Čunka.
Pan Čunek chce stranu nasměrovat do středu. Hranice vymezil jasně: nechce být ve vládě přeběhlíků s Topolánkem, ani ve vládě s podporou komunistů s Paroubkem.
Politické mantinely lidovecké ochoty ke kompromisu jsou jedna věc, jednání o vládě druhá.
Půl roku trvající série neúspěšných jednání plných taktických lží a zákulisních podrazů přece semlela i vyhlášeného ranaře a hráče, jakým byl Čunkův předchůdce Kalousek. Lux, který byl vynikající taktik a vyjednavač, sice také přišel z regionu, ale nezačínal v tak nepřehledné a vyhrocené situaci, navíc nebyl obklopen týmem s nulovým zázemím a zkušenostmi.
Schopnost pana Čunka, „stát se Luxem“ prověří zejména Jiří Paroubek, který by v něm rád viděl „svého“ Kalouska.
