Její autor, nepříliš kultivovaný jedinec zveřejňuje myšlenky, jež jsou Jiřímu Paroubkovi nepohodlné, a patrně i pomluvy a lži. Tímto politováníhodným jedincem však v očích předsedy vlády není Miloš Zeman, čerstvý autor dalšího knižního opusu, ale jakýsi Jan Žáček.
Zatímco proti bezvýznamnému Žáčkovi se premiér ohradil, expremiérovy nechutnosti a sprostoty mu nejsou proti mysli. A to přesto, že se dotýkají politické strany, která Jiřímu Paroubkovi již dlouhá léta zajišťuje živobytí.
Premiér sociálnědemokratickou žumpu akceptuje z čistě zištných důvodů, hodí se mu v předvolební kampani. Miloš Zeman může ještě přilákat nějaké obecenstvo, nikoli sice takové, jež lační po politické vizi, ale senzacechtivé, které žádá „pikantní“ urážky bývalých ministrů a obhroublé bonmoty.
Důchodce z Vysočiny už nemůže být součástí politické kampaně předsedy vlády jako politik, ale jako atrakce, kuriozita. Má-li být Miloš Zeman podle Jiřího Paroubka prezidentem, bude Jan Žáček ministrem?
