Lékař si má být vědom své občanské úlohy

Ačkoliv  to nemám ve zvyku, musím reagovat na názory pana poslance Borise Šťastného, které vyslovil   v rozhovoru s Renatou Kalenskou (LN, 7.7.). Představa, že jako daňový poplatník přispívám  také já - byť nepatrným dílem - na jeho poslanecký plat, mne děsí. Považovat dva roky praxe za dlouhodobý pobyt v lékařském prostředí  je stejně domýšlivé jako označovat se za psychiatra před složením atestační zkoušky ( stanovená doba praxe je 5 let).  Nejvíce mne však zaráží, že člen zákonodárného sboru, který se odvolává na lékařskou praxi, nezná stavovské  předpisy České lékařské komory. Doporučuji panu poslanci seznámit se  v době jeho proklamované  nespavosti  s  Etickým  kodexem ČLK (stavovský předpis č. 10), zejména  s  § 2 odst. 7, který říká: Eutanazie a asistované suicidium nejsou přípustné. Snad nebude na škodu panu poslanci připomenout  také  § 2, odst. 18 téhož předpisu: Lékař si má být vědom své občanské úlohy a vlivu na okolí.