K volbám chodím již delší dobu se sebezapřením, a to jen kvůli tomu, že snad zažehnám větší zlo tím, že budu volit zlo menší. Těším se, až se na naší politické scéně objeví strana, kterou povedou nové, čestné neprofláknuté tváře.
Proto jsem si se zájmem přečetl rozhovor s Petrem Machem, neokoukaným a sympaticky vyhlížejícím mladým mužem, který zakládá novou politickou stranu. Hlavním poznatkem z interwiev však je, že lež je jeho nejdůležitějším argumentačním prostředekem a zcela nenuceně jí ve velkém používá. Vyberu jen tři nejkřiklavější případy. "Ten název (nové strany) bude určitě jiný než Libertas." , o osm vět dále: "Může to být tak, že slovo Libertas bude v názvu naší strany.". "Evropské volby jsou daleko." o šest vět dále: "Každý ví, že evropské volby jsou za dveřmi.". "Program ještě neexistuje, protože ani strana neexistuje.", když se novinářka podivila, odpověděl: "Program je, ale v šuplíku", po další námitce novinářky: "Program visí na webu a je to zaheslované.".
To se tedy máme opravdu na co těšit!
V této souvislosti se mi vybavuje nedávný rozhovor s premiérem Topolánkem, oblíbeném to terči novinářů. Když byl redaktorem přitlačen ke zdi přímým dotazem na tajnou politickou schůzku se svým politickým soupeřem, bylo zřejmé, že má silné vnitřní zábrany použít lež a natvrdo informaci popřít. Protože však pochopitelně nemohl o schůzce hovořit, aby nepodrazil ostatní její účastníky, vykroutil se jen nedpřesvědčivým slovním obratem.
Proto jsem si se zájmem přečetl rozhovor s Petrem Machem, neokoukaným a sympaticky vyhlížejícím mladým mužem, který zakládá novou politickou stranu. Hlavním poznatkem z interwiev však je, že lež je jeho nejdůležitějším argumentačním prostředekem a zcela nenuceně jí ve velkém používá. Vyberu jen tři nejkřiklavější případy. "Ten název (nové strany) bude určitě jiný než Libertas." , o osm vět dále: "Může to být tak, že slovo Libertas bude v názvu naší strany.". "Evropské volby jsou daleko." o šest vět dále: "Každý ví, že evropské volby jsou za dveřmi.". "Program ještě neexistuje, protože ani strana neexistuje.", když se novinářka podivila, odpověděl: "Program je, ale v šuplíku", po další námitce novinářky: "Program visí na webu a je to zaheslované.".
To se tedy máme opravdu na co těšit!
V této souvislosti se mi vybavuje nedávný rozhovor s premiérem Topolánkem, oblíbeném to terči novinářů. Když byl redaktorem přitlačen ke zdi přímým dotazem na tajnou politickou schůzku se svým politickým soupeřem, bylo zřejmé, že má silné vnitřní zábrany použít lež a natvrdo informaci popřít. Protože však pochopitelně nemohl o schůzce hovořit, aby nepodrazil ostatní její účastníky, vykroutil se jen nedpřesvědčivým slovním obratem.
