Do sanatoria Kafka rozhodně nejel kvůli tomu, že by byl nemocný, právě naopak. Od roku 1903 pravidelně navštěvoval sanatoria po Evropě. Zajímal ho totiž jiný způsob život, než jaký zažíval v Praze. Hodiny a hodiny shrbený nad úřednickým stolem. V Praze ve volném čase chodil vypomáhat do zahradnictví, a když měl volno jezdil do přírodních sanatorií.
Chtěl si vyzkoušet nový trend – zdravý životní styl, více pohybu, více zdravého jídla. Dnes tomu říkáme „bio, eko, wellness“ ovšem žádná velká novinka to vlastně není, stačí si prolistovat turistické průvodce nebo vegetariánské kuchařky z počátku století a najdeme v nich spoustu tipů na výlety do přírodních sanatorií.
Areál
Sanatorium Jungborn založil léčitel Adolf Just a jeho bratr Rudolf v roce 1896. Ve stejném roce vydal knihu Návrat k přírodě!, která shrnovala základní Justovo učení. Doporučují pobyt v sanatoriu snad úplně každému. „Málo spíte, bolí vás žaludek nebo se vám špatně hojí zlomená noha? Máme pro vás řešení! Přijeďte k nám do sanatoria a vaše problémy rázem zmizí.“ Tak zní inzeráty, které si Just dával do tehdejších novin a časopisů. A kampaň zafungovala, v průběhu prvních let počátku 20. Století k němu zamířily tisíce návštěvníků.
Pila
A jak vlastně takový pobyt v sanatoriu probíhal? Zkuste si to představit: pan továrník nebo pan ředitel si dali na pár týdnů pokoj od svrchníků a kalhot s puky a užívali si volnosti. Každý z nich měl svůj individuální plán, dnes bychom řekli, že si koupili wellness pobyt na míru. Velmi oblíbená byla v sanatoriu pracovní terapie. Něco zcela nového, nevídaného. Na místo podepisování kontraktů si pánové vyzkoušeli řezání pilou nebo přehazování kupky sena.
Exterier
Věhlasné sanatorium Jungborn má svou největší slávu dávno za sebou. Poslední budova byla zbořena v roce 1964. Před pár lety se do Jungbornu dostala parta nadšenců, která ho postupně obnovuje. Letos postavili podle původních plánů dřevěné chatky, kde dříve bydleli vyznavači zdravého životního stylu. Každá chatka byla volně přístupná klientům sanatoria, což mělo podle Kafky své nevýhody: „Tu a tam mě přepadá lehká, mírná nevolnost, když vidím, většinou ovšem z určité vzdálenosti, jak se tito úplně donaha vysvlečení pomalu pohybují mezi stromy….Teď se u mých dveří jeden docela cizí naháč zastavil a zvolna a přátelsky se zeptal, jestli tu ve svém domku bydlím, o čemž se přece nedá pochybovat. … Také se velmi neslyšně přibližují. Zčista jasna tu někdo stojí a člověk neví, odkud se vzal. Ani staří pánové, kteří nazí skáčou přes kupky sena, se mi nelíbí.!“ poznamenal si v cestovním deníku.
Interier
Uvnitř bylo jen velmi skromné vybavení. Vše podstatné se odehrávalo venku, na louce. Cvičení, přednášky nebo prostě jen procházky po areálu. Do chatky se Kafka vracel jen na jídlo. Jak se lze dočíst v jeho cestovním deníku oblíbil si vegetariánskou stravu. Na jídelníčku měl možná řepnou polévku, celerový džus nebo třeba pampeliškový salát.
Ruth
A tady jsou základy chatky, kde Kafka bydlel. "Můj domek se jmenuje Ruth. Prakticky zařízený. 4 malá okna, 4 velká, 1 dveře. Dost ticho. Jen v dálce hrají fotbal, ptáci hlasitě zpívají, přede dveřmi mi leží několik naháčů. Všichni až na mě bez plavek. Krásná svoboda. V parku, v čítárně atd. jsou k vidění pěkné, buclaté nožky." zapsal si Franz do cestovního deníku a dodává: „Velmi se doporučují noční vzdušné koupele – já, když se mi zachce, vyklouznu prostě z postele a vyjdu na louku před chatku, jen se člověk nemá příliš vystavovat měsíčnímu světlu, to je škodlivé!“ zapsal si do deníku.
Herren
Každý si mohl běhat po areálu, jak chtěl, ale i volnost měla svá přísná pravidla. Když nahý tak v soukromí a mezi svými. V jedné ohraničené oblasti byli pánové a jinde dámy, jeden "výběh" byl pro rodiny. Zde vstup do pánské části sanatoria.
Plánek
Nadšenci, kteří sanatorium opravují, vytvořili model celého Jungbornu. Je to taková bonsai verze areálu. Zatím staví tempem – dvě chatky za rok, snad ho někdy dokončí… Každopádně jejich museum rozhodně stojí za vidění, je v nedalekém městečku Stapelburg.
Prolink na stránku: http://jungborn-harz.eu/
Terč
Když už tam budete určitě se podívejte se na fasády domů. Téměř na každé je totiž terč vítěze každoroční střelecké soutěže. Když Kafku omrzel pobyt v sanatoriu vypravil se do Stapelburgu. Posedět v hostinci nebo pozorovat střelce při závodech. Trochu práce mi to dalo, než jsem našla ten správný terč, ale nakonec se to podařilo. Na snímku je terč krále střelců z roku 1912, přesně ten samý viděl i Kafka, však si k tomu poznamenal: „Večer tanec. Slavnost trvá 4 dny, asi se vůbec nepracuje. Vidíme nového králce střelců a z jeho zad čteme jména králů střelců z počátků 19. století“.
Hotel
Vlastně jsem vás trochu zmátla. Prvním místem, kam se Kafka před Jungbornem vydal, bylo městečko Halberstadt. Vystoupil z vlaku a první noc strávil v tomhle nádražním hotelu. Klidná noc to asi nebyla, měl okna s výhledem na trať… Bývalý hotel už stojí osaměle na kraji výpadovky z města, hned za rohem jsou zářivé neony sexshopu.
Skupina
Halberstadt jsem prozkoumávala spolu se skupinkou kafkomilců, kteří letos slaví sto let od chvíle, kdy jejich městečko navštívil Franz Kafka. Uspořádali malou Kafka tour po jednotlivých místech. Herci z místního divadla nám předčítali úryvky z Kafkova cestovního deníku.
Domy
Po skončení exkurze jsem se už jen nechala unášet změtí ulic. Možná na první pohled vypadají jako pohádkové kulisy, ale jsou skutečné. Všechny domy jsou tak nějak nakřivo. Proč? Můžete hádat, zas tak složité to není (a předem říkám: není to kvůli opilému zedníkovi ani to není tím, že bych držela fotoaparát nakřivo).
Sprej
Celým městem mě „provázel“ nasprejovaný portrét Kafky, který způsobil v poklidném Halberstadtu pozdvižení. Organizátoři akce totiž posprejovali skoro všechny fasády ve městě. Stihli to během jediné noci. Ráno někdo zavolal policii, která oznámení ihned prošetřovala. Co to má znamenat? Co to je za datum? Kdo to je? Naprostá záhada! První, co je napadlo, že to jistě bude nějaký sraz neonacistů. Policisté hledali datum na internetu a pak konečně našli! V ten den se koná koncert neonacistů, ale na druhém konci Německa. Záhada tedy zůstávala nerozluštěna až do chvíle, kdy někdo zavolal na policii podruhé. Vždyť to je Kafka! A to datum je 7. 7. 1912. To je den, k nám Kafka přijel do Halberstadtu.
Galerie
Ti, kteří se chtějí podívat ještě na další Kafkovy cesty by mohli ještě nakouknout i do místní synagogy, která je součástí Moses Mendelssohn Akademie. Až do 2. září je tam výstava českého fotografa, Jana Jindry, který procestoval řadu kafkovských lokalit.
Prolink na stránku
http://www.halberstadt.de/de/index/auf-kafkas-spuren-durch-halberstadt-ein-literarischer-spaziergang-20040369.html
Citace z knihy: Franz Kafka, Deníky z cest, překlad Věra Koubová, nakl. Franze Kafky, 1999
