Medicínská událost

Buď se naši poslanci vyznačují chatrným zdravím, anebo nízkou psychickou odolností, nebo obojím.

Poslanecká práce není zrovna recept na nízký cholesterol. Ale naučili se s tím vypořádat lidé v jiných zemích a v jiných náročných profesích, a tak by se to naši zástupci měli ve vlastním zájmu naučit taky, zvlášť když schvalují zákony o tom, jak máme přijímat odpovědnost za své zdraví. Ve sněmovně je ostatně za peníze daňových poplatníků zřízena posilovna a parlament vlastní několik rekreačních objektů.

Psychický tlak, pod který se volitelé při takové bitvě dostanou, nepodceňujeme, ani netvrdíme, že kdejaký nýmand by na jejich místě obstál líp. Ale ať se na nás poslanci nezlobí, když se nám nad jejich osudem nedostává soucitu. Co už by měl politik umět jiného, než neztratit hlavu, jakmile na něj někdo zadupe? Jak říkal Harry Truman, když nesnesete horko, nelezte do kuchyně. Je to ovšem i chyba nás, voličů, že se zajímáme jen o to, kolik kdo slíbí opatřit dotací, a o státnické předpoklady kandidátů se moc nestaráme.

Nelze ovšem vyloučit, že ty kolapsy ve skutečnosti nebyly tak vážné. V tom případě by bylo na pováženou, že chabá tělesná výdrž se u nás považuje za příhodnou, všeobecně přijatelnou výmluvu. Umíte si představit, jak mluvčí Elysejského paláce oznamuje, že se prezident Sarkozy zhroutil, protože na něj byli v Bruselu zlí?

Senátor Barták sice trpí srdeční arytmií, ale otevřeně oznámil, že pokud se prezident bude volit veřejně, zůstane doma. Jako by uvízl v 19. století, kdy Češi volili poslance do vídeňské Říšské rady za tím účelem, aby tam prováděli obstrukce. Dodnes jako by parlament nebyl úplně náš, jako by patřil někomu jinému a našinec, který odtamtud uteče, hodí se marod nebo se k němu v opovržlivém gestu otočí zády, mohl počítat s plným pochopením spoluobčanů.