Ano, z počátku zaznívaly hlasy, které považovaly finance za nevybrané studie za promrhané. Po zkušenostech, kdy jsme mohli jednotlivé studie představit veřejnosti a dát občanům možnost vyjádřit se k výběru budoucí podoby úprav kulturního domu nebo nové sokolovny, však tyto hlasy umlkly. Práci architektů i v obcích nebo menších městech považuji za potřebnou, ale leckdy opomíjenou a nedoceněnou. Zastupitelé často zdlouhavě řeší otázku hospodaření nebo poskytnutých dotací. Mnohdy však zapomínají, že to, co přesáhne období jejich mandátu a bude utvářet obec po mnoho generací, je právě vizuální dojem staveb nebo funkční využitelnost území. Tedy architektura jak veřejných budov, tak i prostorového uspořádání obce pří tvorbě územních plánů.
Spolupráce s architektem se naší obci konkrétně vyplatila při střešní nástavbě 14 bytů na komplexu kulturního domu. Byla to stavba, stojící na pomezí sídlištní zástavby z 50. let a původní historické zástavby, která nijak netvořila přechod mezi těmito částmi obce. Naopak tam vnášela cizorodé prvky konstruktivismu v jeho upadající podobě. Výsledný a nyní stávající dojem je přirozeným spojením obou částí obce. Není ale tak konzervativní, aby v něm nebylo možné poznat, že nástavbě i celkovému vzhledu vtiskl architekt své myšlenky. Úprava dala i nový optimističtější vzhled jednomu z rušných veřejných prostranství v obci.
Otázku využití starých budov a prostranství řeší jistě mnoho obcí. Starých budov, které jsou přímo v jejich vlastnictví a mohou tak jejich využití ovlivňovat mnoho není. Je proto někdy výhodnější ji zakonzervovat a nechat nějaký čas zrát představy o využití. Klasickým brownfieldem byla v Milíně budova bývalé sýpky na jedné z nejrušnějších ulic. Několik let ji užíval svaz chovatelů. Po jeho zániku ji převzala obec a krátký čas sloužila jako skladiště nepotřebného. Ve stejné době byla na vzestupu práce naší knihovny. Kromě svého základního poslání organizovala práci s dětmi a mládeží, výstavy a přednášky. Na její činnost navazovala práce několika občanských sdružení. Prostory knihovny však byly nedostatečné, jednotlivé věkové a zájmové skupiny se vzájemně rušily. Tato situace byla impulsem pro vznik záměru přestavby sýpky. Zde vznikl dostatek prostoru pro knihovnu, mateřské centrum, nízkoprahový klub pro mládež a výstavní síň. Pozemky v okolí byly upraveny pro dětské hřiště i posezení pro starší generaci. Investice byla uskutečněna za podpory dotace ROP Střední Čechy, kde jedním z kritérií bylo právě využití brownfieldů. Důkazem toho, že rozhodnutí poskytnout knihovně a aktivitám knihovnic větší prostor bylo správné, dosvědčuje získání titulu v celostátním soutěži Knihovna roku 2013.
Ano, staré budovy a prostranství i spolupráce s architekty jsou šancí i pro menší sídla jak zkvalitnit veřejný prostor, a tím i podpořit společenský život obyvatel.