Ministryně zná jedinou zjevenou pravdu

Pod tímto názvem byl zveřejněn v Lidových novinách v sobotu dne  27. ledna rozhovor s paní ministryní Danou Kuchtovou. Mohu říci, že po přečtení tohoto rozhovoru se vůbec nevidím, že se jí rozklepala kolena a poněkud jsem se rozechvěl  i já. Neočekával jsem, že nominovaná paní ministryně, bez předchozí zkušenosti v tak náročném oboru jako je obor řízení nejdůležitějšího úřadu v této zemi, který má pečovat o vzdělání budoucích generací, se bude v této problematice suverénně pohybovat, ovšem souhrn  namnoze poloamatérských a do značné míry populistických postřehů, které vyjádřila v souvislosti se svým záměrem zrušit přijímací zkoušky na střední školy mne dosti fascinoval. Vyrůstal jsem v kantorské rodině. Jsem ročník 1943, čili jsem na své kůži zažil nejrůznější nejedlovsko- sýkorovsko-.štollovské reformy. Pro ty, kdo se nepamatují, Ernest Sýkora byl v padesátých letech jedním z velkých socialistických reformátorů našeho školství, který přispěl k jeho úpadku. Jeho jméno upadlo v zapomenutí vedle slavnějších současníků Zdeňka Nejedlého a Ladislava Štolla.Neprávem, neboť jeho aktivity si v ničem nezadaly s aktivitami jeho známějších  spolubojovníků. Sám jsem se jistou dobu věnoval pedagogické činnosti, než jsem poznal, že bude lépe, když své aktivity převedu do jiné oblasti.Mám dva syny, jeden má 34 let, druhý má rok před maturitou na střední škole, čili vím, o čem mluvím. Reakce novopečené paní ministryně mě jenom upevnily v názoru, že půjde o další bezradný amatérský pokus, jak se zviditelnit na úkor naší nejmladší generace. Ale to by nebylo ještě to nejhorší. Třeba se mýlím. A třeba jsou odpovědi paní ministryně jen výslednicí dosavadní nezkušenosti a upřímné snahy řešit problémy a ona po určitém čase zjistí, že některé její představy jsou spíše iluzomi a bude jednak jinak. Rád se pak omluvím za své pochyby. Jenomže rozhovor má své pokračování a jak jinak, nemohl se vyhnout otázce jaderné energetiky a Temelína. A tady jsem si svůj prvotní šok zcela potvrdil. Paní ministryně na otázku, týkající se jejího vztahu k jaderné energetice a Temelínu odpovídá: „Můj názor na jadernou energetiku a Temelín se nemění, není to do budoucna trvale udržitelný zdroj a jsou tam rizika.“ .
Nu, dobrá, nevím, co v našich geografických a klimatických podmínkách je trvale udržitelný zdroj a kde nejsou rizika?
O pár odstavců dále ovšem paní ministryně přitvrzuje.
„Důležitější je, že na postu ministryně je někdo z nevládní organizace,která má protijaderný program. Já ho mám.. A budu ho mít do té doby, dokud mě někdo nepřesvědčí o opaku. A to bych teda chtěla vidět toho, komu by se to podařilo“.
A tady mne opravdu zamrazilo. Paní ministryně jednoznačně deklaruje, že ona zná jedinou zjevenou pravdu. To, že nejhorší selhání jaderné elektrárny, černobylská katastrofa v dubnu 1986, nebyla způsobena „tím, že nešlo o udržitelný zdroj a že tam jsou rizika“, ale skrumáží režimní snahy moskevských bossů ututlat pravé příčiny, velkoruského nabubřelého povýšenectví, nekompetentosti partajně nominovaných šéfů, odpudivé snahy za každou cenu kamuflovat jakýkoli problém a mužického bordelářství, což všechno jsou jevy, jež posléze v krátkém časovém horizontu vedly k pádu moskevského imperia, paní ministryni nezajímá. Ona je přesvědčená o své zjevené pravdě. Raději nedomýšlím důsledky. Když jsem svého času četl o aktivitách paní Kuchtové a jejich příznivců v záležitosti Temelína a o aktivitách tzv. jihočeských matek, říkal jsem si, trochu s úsměvem,  jako mnoho jiných: „Bůh ochraňuj  jihočeská dítka!“. Dnes, když jsem si přečetl její rozhovor jako ministryně školství, mládeže a tělovýchovy v LN si říkám zcela vážně  „Bůh ochraňuj naše potomky!“