Byť má jít o navýšení stropu, které se potenciálně může týkat dnešních čtyřicátníků a mladších a zdaleka ne všech z nich, ohrožení pociťují i těsně předdůchodové ročníky a opozice si začíná mnout ruce.
Namísto jasného představení záměru a jeho intenzivního vysvětlování vláda totiž komunikuje hlavně cestou jednotlivých výroků včetně avíz prezentace jasnějších obrysů reformy někdy na jaře, které se posléze různě dovykládají nebo se stávají námětem sporu i mezi koaličními politiky.
Reformu penzijního systému lze bezesporu označit za jednu z nejzávažnějších chronických chorob české společnosti a politiky.
