Především platí, že prezidentské Te Deum v katedrále svatého Víta není nic, na čem bychom si měli odžívat fakt, že už jsme překonali komunistickou éru. Nejde o to, že Gottwald z taktických důvodů ano a další komunističtí prezidenti už ne. Důležitější je, že za první republiky se prezidentské Te Deum nesloužilo vůbec a že stejně jako tehdy není žádný důvod, proč by měl být úřad hlavy státu symbolicky propojován s křesťanskou církví, navíc jen jednou z mnoha (byť největší).
Česká společnost je společností postkřesťanskou, která sice vědomě i podvědomě dál čerpá z křesťanských tradic, ale Česká republika je konfesně neutrální stát.
To dává každému prezidentovi právo pojmout případnou účast ve Sv. Vítu podle svého gusta: buď po havlovsku vážně, nebo jako zdvořilostní návštěvu u sousedů. A pražskému arcibiskupovi zase právo nic neorganizovat a nikoho nezvat.
