Jaké, to samozřejmě nepoví. Včera se z toho vyklubala složka z mandátového a imunitního výboru, který se zabýval autonehodou jednoho, poslance.
Taky Mirek Topolánek rád mluví o tom, co nemůže říct. „Dostal jsem některé informace, které vedly k tomu, že s ním nemohu spolupracovat dál," řekl Topolánek v pondělním rozhovoru pro Hospodářské noviny. „On moc dobře ví, o co jde. Víc neřeknu." Vlasta to ví, Mirek to ví, jediný, kdo to neví, jsme my.
Kdo by si pomyslel, že bude Topolánek jednou připomínat Vladimíra Mečiara. Toho jsme se zbavili rozdělením státu. Jak se zbavíme Topolánka? Včera ovšem to, o čem Topolánek nechtěl mluvit, vyplavalo na povrch. Jde o odposlechy mafiána Mrázka, z nichž vyplývá, že Tlustý byl jeho mužem v politice. Jsou to informace, které vlastně oficiálně neexistují. Vyšetřování, z něhož odposlechy pocházejí, bylo zastaveno. To ovšem asi není jediný důvod, proč o nich Topolánek nechtěl mluvit.
Ze spisu Krakatice totiž unikaly informace už dřív. Nemá to být, ale v případech, kdy policisté něco nesmějí dotáhnout do konce, se to stává. Kdo ví, jestli je tohle poslední slovo? Kdo ví, co je tam o Topolánkovi nebo o lidech, které Topolánek dnes potřebuje?
Mrázkův případ se „vyřešil" jeho vraždou. To ovšem neznamená, že zájmové sítě, které Mrázek spojoval, se rozpadly. Naopak přinejmenším jeho metody v politice zdomácněly -součástí mrázkovské mytologie je i jeho archiv kompromitujících materiálů na politiky. A teprve vyšetření Mrázkovy vraždy by nám mohlo jednoznačně říct, zda i tento skutek nesouvisel s politikou.
Je Topolánek ten, který může tuto kauzu rozplést? Bohužel ne. Je tady příliš mnoho věcí, o nichž nemůže mluvit. Především o tom, jakým způsobem si udržuje většinu ve sněmovně. A jakou roli v tom hrají lidé figurující ve spisu Krakatice, jako je třeba Miroslav Šlouf.
