Před pár lety se taková výstavba dostala poprvé na okraj chráněné přírodní rezervace, na začátek Prokopského údolí, kde se za pomoci MČ Prahy 5 v době vlády starosty Jančíka parcely zázrakem změnily na stavební, zbourala se zajímavá industriální architektura a místo ní vznikly nudné baráky, tzv. Vily Diamantica, které jsou prý šperkem zasazeným do krajiny, a jak dále tvrdí investor v reklamním textu projektu, „jen pět majitelů může hrdě prohlásit: vlastníme vilu v Prokopském údolí“.
Více informací: |
S touhle podnětnou filozofií nyní přišel jiný developerský projekt na opačném konci lokality, na okraji Řeporyjí, kde má na místě torza Trunečkova mlýna a na břehu Dalejského potoka a v ochranném pásmu NPP Dalejský profil vzniknout obytný komplex.
Při pohledu na již změněnou studii si člověk říká, jak asi hrůzná a mastodontní musela být ta původní, ostatně zástupce investora ve své obhajobě vážně píše, že společnost byla podvedená, jelikož původně dostala nabídku vystavět zde objekt rozměrů Labské boudy a od toho musela ustoupit. Zvláštní, dotyčný si může roztrhat ústa ochranou přírody a životního prostředí, a při tom zde chtěl nemilosrdně stavět takový kolos.
I současná podoba projektu představuje nevzhlednou a naddimenzovanou „bramboru“, která se svým banálním eklektickým stylem snaží připomenout zničený mlýn, ale především má splnit zadání, aby se do ní vešlo co nejvíc bytů. I tady se z místa, kde stál starý mlýn, rázem stala stavební parcela pro stavbu s jedenácti byty a garážemi. A nejde jen o stavbu, jde i o zásadní rozšíření komunikace.
Proti této výstavbě se zvedla vlna odporu a vznikla petice a zdaleka ne jen těch, kteří zde bydlí. Tento projekt je jen vrcholně necitlivý zásah do zdejší lokality, která třicet let čelí devastaci, Trunečkův mlýn totiž ještě v 90. letech stál a bylo v něm kompletní mlýnské složení, o kus dál byla budova vápenky firmy Biskup, Kvis a Kotrba, secesní industriální architektura. A další zajímavé zbytky po lomové těžbě, dnes jsou to všechno ruiny a torza, co z železa se dalo ukrást, zmizelo.
A přitom tu mohl vzniknout areál technických památek, místo, kde by se třeba lidé jdoucí nebo jedoucí na kole Dalejským údolím mohli zastavit, občerstvit. Hezky by to navazovalo i na další přírodní památky, bývalé lomy, vždyť nedaleký Červený lom sochařsky pojednal Kurt Gebauer, který se také proti této výstavbě angažuje a jeho hlas by měl být slyšen.
Vlastně je úplně jedno, jestli je projekt menší nebo větší, na místě Trunečkova mlýna nemá stát nic podobného. Nechal se zbytečně nebo možná záměrně spadnout, což je zvlášť deprimující, protože přežil komunisty a zahubila ho až svobodná doba. Pozoruhodné je, že řeporyjská radnice, která za třicet let nehnula prstem, aby zabránila této devastaci, je na straně developera proti svým obyvatelům.
Jak již bylo řečeno, na začátku Prokopského údolí se podobný projekt realizoval, ale další plánovaný už neuspěl. Měl to být naddimenzovaný vila dům na místě dětského hřiště, ale záměr se podařilo zvrátit a loni v prosinci se dokončil odpočinkový prostor s hřištěm a toaletami. A to je dobrá zpráva, i když se developeři v Česku navykli chovat jako lítá zvěř a nasazovat všechny prostředky, aby vydělali co nejvíc, občanská společnost se naučila stát za svým a někdy dokáže svévoli zvrátit.
