Samozřejmě ne všichni z těch desítek tisíc přišli na Václavské náměstí podpořit všechny tyto požadavky či komunisty a národovce, kteří třeba schvalují „referenda“ o přičlenění části Ukrajiny k Rusku. Na druhou stranu, pokud někdo přišel na takovou demonstraci už podruhé, těžko nevěděl, kam jde.
O předchozí demonstraci referovaly třeba televize a rozhlas a informace byly i na sociálních sítích, které používají lidé pohrdlivě označovaní jako starší, chudší či vyloučení. Každému mohlo být jasné, že extremisté na pódiu si jeho účast vyloží jako podporu svých požadavků. Opak je urážkou inteligence demonstrantů.
Ve společnosti je oprávněná nespokojenost a obří obavy z budoucnosti. Jen by si každý měl rozmyslet, zda opravdu kvůli tomu chce podpořit extremisty.
