Nač ty řeči, zda život draze udržovat či levně ukončit.
Je přece ještě jeden způsob, jak tyhle otázky řešit, tj. NEBRÁNIT .
Nebránit životu, který si přeje být živ( zdravé těhotenství) a nebránit smrti, která nevyhnutelně přichází ( hrozící samovolný potrat a p.) Tento třetí způsob je snad individuálně krutý, ale krutý poměrně krátce. Člověčí zásah do běhu přírody nese ssebou také kruté následky často i osobní, vždycky ale neblahé pro společnost a trvají mnohem déle.
Člověk by neměl život nikdy násilně ukončovat, žádné konečné dobro nevzniklo ani z atentátu na Hendricha či z vražd, kterých se dopustili střílející na komunisty. Žádné dobro nevzniklo z poprav zločinců a i když uctívaný Jan Palach vzal život jen sobě, způsobil velké utrpení svým bližním. Ale ono by se nemělo bránit samovolné, logicky přicházející smrti. Vítězství lékařů nad ní, záchrana života , který příroda vyřazuje jako do budoucna neupotřebitelný, může být úspěchem naší generace.Ty příští ji za to budou asi proklínat.
